Ano šéfe?! (CZ Louis Tomlinson story)

23. Na schovávanou a jiné hry

(o měsíc později)

Přišlo mi, že celý měsíc, každý den, se mé snažení přežít sestává jen z jedné myšlenky: Za každých okolností se vyhýbat Stylesovi. Byla jsem tedy nucena výtah vyměnit za schodiště, a to nejen při příchodu a odchodu z práce, ale i při cestách na jiná oddělení či na oběd. Musela jsem uznat, že až tak velké potíže mi to nečinilo a zaznamenala jsem i celkem pozitivní výsledky, které to způsobilo na mém těle. Neustálé pochůzky po jiných odděleních (po schodech), stres a výčitky měly za následek, že jsem si vytvarovala zadek a zmizelo i pár kilo z mého břicha. I přesto jsem stále patřila k té „tučnější“ polovině firmy, ale nějak nebyl čas ani nálada zrovna tohle řešit.

Středobodem mého uvažování se stala hra na schovávanou před Stylesem. Chvílemi se zdálo, že i on hraje obdobnou verzi této dětské hry, která by se dala nazvat „Najdi Stylese“, protože ve své kanceláři se vyskytoval velmi sporadicky, což jsem ocenila já, ale nikoliv zbytek osazenstva firmy. Ten mě neustále obtěžoval dotazy, kde se jeho osoba vyskytuje, o čemž já jsem neměla a v tu chvíli ani nechtěla mít ponětí. Od onoho osudného večera se dokonce neukázal ani jednou u mě v bytě, což jsem kvitovala s potěšením. Kdo se však vyskytoval ve firmě až příliš často, byla Lucy, chvílemi to vypadalo, že u nás pracuje, respektive, že Liamovi dělá asistentku ona a nikoliv já. Byla jsem ráda, že se nyní vídáme častěji, přece jen její tramp po Španělsku stihl udělat malé trhliny v našem přátelství.

„Kate, půjdeš s námi večer do Betsy´s?“ vykoukla Lucyina kudrnatá hlava z Liamovy kanceláře. Přemýšlela jsem, jak se z této situace vykroutit tentokrát, ale přišlo mi, že všechny dostupné výmluvy jsem za poslední měsíc již vyčerpala. Šlo o to, že Liama i Lucy mám ráda, ale každého zvlášť, nebo v normálních situacích. Na večeři mě s nimi přemluvili jen jednou hned po začátku, co spolu chodili. Byli milý a snažili se konverzovat, fajn jsme se i bavili, šlo o to, že jsem se mezi nimi cítila dost nepatřičně, prostě jako páté kolo u vozu. V jejich společnosti mi čím dál tím více docházelo, jak mi Louis chybí. Ale při představě dalšího večera stráveného nad rozevřenou knihou a tesknou hudbou jsem si řekla, že už to stačí.

„Ráda,“ usmála jsem se na ní „tak v 6 v restauraci.“ Lucy vesele kývla, znovu se zavřela ve vedlejší místnosti a já sklonila hlavu nad financemi za minulý měsíc, které bylo potřeba do odpoledne zpracovat. S úlevou a radostí, jsem zjistila, že firma prosperuje velice dobře, máme nové klienty a ti staří utrácí čím dál tím více peněz. Při cestě z práce jsem zaslechla, že je Styles nemocný a musela se usmát. Pch, prý nemocný, určitě se doma válí s kocovinou nebo nějako prostitutkou nebo s oběma.

Stačila jsem se stavit doma a trochu se poupravit, černá halenka s krajkovým límcem a bílé kalhoty se vzorem skvěle ladily s černými lodičkami s krajkovými průstřihy, které jsem si nedávno koupila. Celý outfit měl lehký retro nádech, který podporovaly moje černé brýle.

http://www.polyvore.com/cgi/set?id=132653452

 Věděla jsem, že do Betsy´s nemůžu přijít v tom oblečení, které nosím normálně do práce. Byla to nově otevřená restaurace, která si za tu chvíli stihla vydobýt dobrou pověst, mezi všemi jinými podniky v tomhle velkém městě. Nesly se zvěsti o tom, že prý jídlo zde, je skutečný zážitek a proto se stala cílovou stanicí mnoha hvězd, které se ve městě náhodou či cíleně vyskytovaly.

Jen co jsem vystoupila z taxíku už na mě Liam s Lucy od vchodu vesele mávali a gestikulovali. „Teda Kate, sekne ti to, v těch kalhotách máš boží zadek,“ šeptla mi Lucy do ucha a palcem ukázala jedničku. Usmála jsem se a cítila se hned mnohem lépe, musím přiznat, že Lucy také vypadala úžasně, dlouhé vlasy sepnula do drdolu a nechal pár pramenů pouze po stranách obličeje. Na sobě měla tmavě zelené šaty, v pase je zdobil široký černý pásek a na jeho straně mašle. Délka sukně byla asi nad kolena, nic krátkého, co by pobuřovalo, ale zase nic, co by zakrývalo její bezchybně opálené nohy. Výstřih nebyl skoro žádný, šaty šly až ke krku, na vršku byl lehký vzor pavích per. Jedno takové měla zapíchnuté i v drdolu, čehož jsem si všimla, až když se ke mně otočila zády. Šaty byly tak úžasné, že jsem chválila její rozhodnutí nepřebít je nějakými výraznými doplňky, Lucy zvolila jen černou kabelku a černé lodičky. Dalším překvapením byl Liam, který se pro tuto událost také vzdal svého farmářského looku a nahodil oblek. Příjemným detailem bylo, že zvolil kravatu v barvě Lucyiných šatů, což bylo roztomilé.

Liam se smál od ucha k uchu, když si všiml, jak si ho prohlížím. Zůstal však galantní tak, jak se patří a nabídl každé z nás jedno rámě. Zavěšena do Liama jsem vešla v úžasu do restaurace. Vše se třpytilo, kolem byly ve vázách květiny v bílé a červené barvě. Číšník se uctivě klaněl až k zemi, asi si myslel, že jsme nějaké slavné osobnosti, které on nezná. Jak jsem slyšela, získat místo v téhle restauraci znamenalo znát minimálně ministra nebo podplatit hodně lidí. Usadil nás ke stolu, od kterého byl parádní výhled na celou restauraci a já si tak v klidu mohla prohlížet slavné i ty méně slavné osobnosti, které se rozhodli zrovna dnes povečeřet na stejném místě. Moc jsem se v těch nóbl jídlech s nóbl názvy nevyznala, zdálo se ale, že Liam ano, a tak jsem ho požádala, zda by mi mohl objednat. S úsměvem přikývl a poté, co mávl na číšníka, objednal třikrát celé 3chodové menu. 

Ahoj, moc děkuji za hlasy a za komentáře:) Možná kapitola trošku o ničem, ale Kate prostě musí čekat než se její princ vrátí a přece nebude sedět doma:) Díl je věnován za neúnavné hvězdičkování hvězdičkářům:) KatrinVejvodova, BeePayne, KateVankova, DirectionersEl, saarrka, VendyJechov, Weird_Sid, annkasolarova, Ellen8 a na koho jsem zapomněla ze srdce se omlouvám:( Prostě Vám všem, kteří to čtete a poporujete mě.