Ano šéfe?! (CZ Louis Tomlinson story)

33. Sexy pohled v bermudách

Rudá až na zadku jsem se vykroutila z Louisova sevření a vrhla se ke kufru. Přehrabovala jsem se ve všech těch krámech a hledala plavky, když už mě začala přepadat panika, že to nejdůležitější jsem nechala doma, konečně jsem je objevila. Po očku jsem pohlédla na Louise, zrovna na sebe navlékl tmavě modré bermudy. Stál ke mně zády, mohla jsem v klidu prohlédnout jeho dokonale tvarovaná záda (no pohled pro bohy). Můžu se vedle něj vůbec ukázat, esteticky k sobě neladíme, jak by řekla Norah. Kousla jsem se do rtu.

Louis mě přistihl s nepřítomným výrazem a usmál se „Kate? Tak se obleč, ti dva na nás nebudou čekat věčně.“ Pozvedl jedno obočí, což působilo hrozně roztomile a vydal se směrem ke mně. „Čeho se bojíš? Já už tě přece nahou viděl.“ Při těch slovech, bych se nejradši zakopala 3 metry pod zem.

„No, ale to bylo po tmě.“

Louis se pousmál: „Dobře, tak já počkám vedle.“

Nedokážu slovy vyjádřit, jak moc jsem mu byla v tu chvíli vděčná a rychle za ním zavřela dveře. V mžiku jsem byla převlečená, plavky jsem zvolila jednodílné i přesto, že mě Lucy donutila vzít si s sebou jedny dvoudílné. Byly tmavě zelené se zavazováním za krk a na prsou byl potisk jemného geometrického vzoru. Snažila jsem se ani jednou celou dobu nepodívat do zrcadla, protože následek by to mělo jediný, už bych nikdo z toho pokoje nevylezla. Z kufru jsem vyhrabala i velký šátek žluté barvy, který jsem si omotala kolem sebe tak, že celkový dojem působil spíše jako letní šaty. Na nohy žabky, na hlavu velký slamák a s nádechem jsem otevřela dveře do obýváku.

Naskytl se mi pohled na dva fešáky v bermudách, musím přiznat, že o kvalitách Liamova těla se taktéž nedalo pochybovat. Avšak můj pohled stále více přitahoval Louis, nemohla jsem se prostě vynadívat, zároveň jsem se při tom pohledu nervózně ošila a odtahovala si šátek od těla. Z ložnice naproti o sekundu později přiskotačila Lucy, na sobě měla roztomilé modro bílé plavky s červenými akcenty v námořnickém stylu. Okolo boků měla též omotaný šátek, ale v červené barvě. Rozpuštěné lokny, do toho ty plavky a velké sluneční retro brýle ji dělaly minimálně o 5 let mladší, i když to absolutně nepotřebovala.

Vydaly jsme se tedy na pláž, cesta trvala chvilku, bylo to necelých padesát metrů, šlo pouze o přejití nepříliš frekventované silnice a promenády s nejrůznějšími obchůdky. Bylo milé, jak mě Louis celou cestu držel za ruku (stejně tak Liam Lucy). Raději jsem se moc neohlížela po všech těch kráskách v plavkách a kráčela jsem s hlavou skloněnou, pohled upřený na své nohy.

Pláž byla nádherná, písčitá, ale nebyl to takový ten písek, který vám zaleze úplně všude, a už se ho nezbavíte. Ne, byly to droboučké kamínky. Hned jsem si boty sundala a vychutnávala si dotek toho horkého písku na mých nohou. Slastně jsem zarývala prsty do písku a připadala si jako malé děcko.

Došli jsme až k moři, šumění bylo slyšet už z dálky, ale teprve až když jsem ho uviděla takhle zblízka, mohla jsem si pořádně užít ten zvuk, společně s tím pohledem. Rozložili jsme osušky, co nejblíže vody to šlo, avšak v dostatečné vzdálenosti, aby nás každá příchozí vlna neomyla od hlavy až k patě. Louis s Liamem se ihned vrhli do vln a řádili tam jako malé děti.

„Louis vypadá dobře, a to tetování ho dělá mužnějším, drsnějším.“ Mrkla na mě spiklenecky Lucy, při pozorování těch dvou ve vodě.

„Jo, to máš pravdu, nemůžu se na něj přestat koukat,“ šeptla jsem směrem k ní a byla to pravda, oči stále přilepeny na Louisově těle.

„Tak jdeme do vody,“ pobídla mě Lucy a rychlým pohybem ze sebe strhla šátek.

„No, já tu ještě chvíli zůstanu,“ snažím se zamluvit to, že se mi nechce sundávat jediný kus oblečení, který mě jakž takž zakrýval.

„Vážně Kate? Neblbni, já tě znám, Louis už tě taky viděl a Liam to zvládne.“ Založila si Lucy ruce v bok.

„Já,…“ rozhlédnu se kolem a Lucy pozvedne varovně obočí. „Fajn,“ pronesu nakvašeně a začnu sundávat šátek, tak, že to vypadá jako soutěž o nejpomalejší pohyb na světě. Lucy se na to evidentně nemůže dívat, strhne ze mě šátek a za ruku mě rychlostí blesku táhne do vody. Rychle se zavrtám do vln až po krk a doufám, že jsem svým vzhledem na pláži nikoho nepohoršila.

Kdyby nás v té vodě viděl někdo, kdo nás zná, asi by si poklepal na čelo. Vypadali jsme jak výlet z ústavu pro mentálně zaostalé. Vše začalo stříkáním vody jeden na druhého, přešlo ve vodní bitku a skončilo hrou na babu, která byla dost náročná, vzhledem k vlnám, písku a smíchu. Naprosto vyčerpaní jsme se všichni čtyři rozplácli na osušky, měla jsem co dělat, abych okamžitě neusnula, víčka byla těžká a dalo velkou práci je udržet otevřená, stihla jsem se jen natáhnout pro šátek.

Cítila jsem na své paži lehké šimrání, skrz zavřená víčka bylo znát, že slunce už nesvítilo takovou silou. Zvedla jsem těžká víčka, světla bylo stále dost, čemuž se oči trochu bránily a já byla nucena vyprodukovat jakousi bolestnou grimasu. Otočila jsem hlavu a viděla Louise, jak svou rukou hladí tu mou.

„Do růžova?“ optal se. „Už jsem doufal, že tě budu moct vzbudit polibkem.“

Neohrabaně jsem se zvedla do sedu: „Kde je Liam s Lucy?“

„Odešli asi před 20 minutami zpět do hotelu. Nechtěl jsem tě budit, ale za chvíli je večeře.“

„Tak to asi půjdeme,“ usměju se a celá rozlámaná začnu povzbuzovat své tělo k nějakému pohybu. Složila jsem osušku a ruku v ruce s Louisem se vydala zpět do hotelu. Teprve teď jsem si uvědomila, jaký hrozný hlad mám a jaké šílené zvuky vydává moje břicho.

Já moc děkuji, že i když přidávám díly méně často, stále přibývá nových čtenářů. Moc si toho vážím, chci poděkovat všem za přečtení, hvězdy i komentáře:) Dále patří velký dík všem mým novým followerům. Díky moc, budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, kterou mi poskytnete, protože mě žene dopředu a dodává mi chuť psát. Zvláštní věnování a poděkování patří @Gemsisi, která na mou povídku napsala doporučení na svůj blog. Díky moc:) Pac a pusu Kexisek