Ano šéfe?! (CZ Louis Tomlinson story)

39. Šťastný pár

Zděšeně jsem pohlédla na Louise, který se ale tvářil naprosto klidně, dokonce jsem měla pocit, že se usmíval. Mrkl na mě a vedl mě na palubu. Čekala jsem snad všechno od žraloka okusujícího Liamovu nohu po nájezd loupeživých pirátů, ale to co jsem uviděla, překonalo všechny mé představy. Na přídi lodi se nacházela drátěná konstrukce ve tvaru srdce celá obložená rudými růžemi.

Vedle jsem zahlédla objímající se dvojici Liama s Lucy, kteří si nás hned také všimli, „Kate, představ si, Liam… on….mě požádal o …ruku,“ pravila zadýchaně Lucy řítila se ke mně jako velká voda a otírala si tvář, na které jsem postřehla stopy slz, ale usmívala se jako nikdy.

Nevěřila jsem, tomu co slyším, nevěřila jsem, tomu co vidím, ale věděla jsem, že lepší pár na světě neexistuje a že lepšího chlapa pro Lucy bych nikde nenašla. A věděla to i ona, objaly jsme se, Lucy plavala v další emoční polévce a mně se draly do očí slzy. Znamenalo to snad pro mě, že ji ztratím? On si ji odveze na svou farmu? Nechtěla jsem si připouštět všechny ty myšlenky, co se mi honily v hlavě, byla jsem ráda za ni…

***

Bylo zajímavé uvědomit si, jak všechno krásné tak rychle uteče. Zbytek dovolené proběhl v poklidu, jedinou vráskou na ní byly ony neodbytné a čím dál tím divnější sms od Harryho. Po dalších 5 sms a 2 nepřijatých hovorech jsem se rozhodla dát jeho číslo k ignorovaným.  Ani jsem se nenadála a už jsem si vybalovala kufr ve svém bytě. Se zvláštním úsměvem jsem hleděla na ten infantilní kufr a měla pocit, jako by se s tou dovolenou ve mně cosi zlomilo. Už jsem si byla stoprocentně jistá, že Louis je ten jediný, pravý muž pro mě a já jen doufala, že jsem a pravá pro něj.

***

Z dovolené jsme se vrátili před víkendem a Lucy hned naplánovala nájezd na různé svatební salony, ona i Liam se chtěli brát v zimě. Zbývalo jen pár měsíců. Ani jeden nechtěl čekat, přišlo mi to u nich normální, oba byli tak zamilovaní, tak nadšení a jako stvořeni jeden pro druhého. Zrovna jsem vyndávala poslední várku prádla z pračky, když se ozval zvonek.

Vyskočila jsem a šla přivítat Lucy: „Tak kde to vázne, družičko,“ hlaholila a bušila do dveří jak… no jak hluchý do vrat. Kroutila jsem hlavou a s úsměvem jí šla otevřít.

Zavolala jsem ještě Beth, která znala nejlepší butiky ve městě, aby nám poradila, kam jít. Byl nám doporučen obchod známé návrhářky Rosy Nett. Hrabaly jsme se tam v šatech snad celé hodiny, věděla jsem, že Lucy nechce nic přehnaného a zároveň obyčejného.

A v tom jsem je uviděla, no jasně, to jsou ony, šaty přesně pro ni. Popadla jsem je a pádila s nimi za Lucy, byly to šaty bez ramínek, jako dělané pro to přidat kožešinovou štólu. Úzké vypasované, ve spodní části se lehce rozšiřovaly, celé byly pošité lehounkou krajkou, která působila dojmem, jako když mráz nakreslí na sklo ty své zimní ornamenty. Krajka lehce přečuhovala přes výstřih a pod prsy byla uvázána tmavě modrá mašle z tenké stuhy, kraje té mašle byly pošity kamínky, takže vypadaly jako zmrzlé kapičky vody.

Lucy šaty chvíli pozorovala a pak se koukla na mě: „Ty mě prostě znáš viď.“ Vyzkoušela je, no byly dokonalé, a ona vypadala jako zimní princezna.

„A teď jsi na řadě ty,“ ukázala panovačně prstem na mě a jala se dirigovat prodavačku, aby mi našla vhodné šaty.

Po úmorném lovu se to povedlo, podmínkou byla délka (až po kotníky) a barva, ta musela být stejná jako mašle na Lucyiných šatech. Razantně jsem odmítla cokoliv bez ramínek a příliš upnutého kdekoliv. Výsledné šaty mi ale skvěle padly a moc se mi líbily, výstřih měl srdcový tvar, který zakrýval lehký šifón, ten pokrýval i celý zbytek šatů a zároveň z něj byl vršek a široká ramínka. Šaty nebyly nijak extra nápadné, střih byl rovný volně splývající a pod prsy se táhla široká saténová stuha stejné barvy, jako celé šaty.

I přes to, že nákupní odpoledne bylo hektické, nemůžu říct, že bych si to neužila. Lucy vyzařovala pozitivní náladu na kilometry daleko a o stresované nevěstě se vůbec nedalo hovořit. Říkala jsem si, že i když mě požádala o pomoc s přípravami, určitě by to zvládla sama levou zadní, taková ona prostě byla.

Svatební šaty: 

http://2.bp.blogspot.com/-bNnbnxoF39w/UGZo_0rS3kI/AAAAAAAAA58/glgvJiVqaNA/s1600/lace-strapless-mermaid-wedding-dress-with-beaded-bow-waistband.jpg

Družička: 

http://i00.i.aliimg.com/wsphoto/v0/1766849464/Stunning-font-b-Midnight-b-font-font-b-Blue-b-font-font-b-Color-b-font.jpg

Ahoj, všem, tak jsem se přece jen hecla a i přes veškeré osobní i neosobní problémy tady máte další kapitolu. Doufám, že se Vám bude líbit. Pokusím se přidat vedle ještě fotky obou šatů, které mě inspirovaly. Děkuji všem, kteří stále čtou a hvězdičkují a komentují, protože je to prostě bomba a ženete mě do psaní, i když se mi někdy nechce. Pac a pusu Kexisek