My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

Thor's fight

Thor se ze všech sil snažil zadržet dech a mocnými tempy, hodnými opravdového Boha, plaval zase zpátky nahoru ke hladině. Když se vynořil, bleskurychle se rozhlédl kolem sebe. Midgarsormr vyplazoval ten svůj odporný, obří, rozeklaný jazyk a sekal ním těsně kolem hlavy jeho ženy, stojící na břehu. Thor v duchu škaredě zaklel a jeho hlavou bleskla myšlenka, proč vlastně Sigyn navrhla tento úkol. Ovšem na dlouhé přemýšlení teď opravdu němel čas.

Sif zatím na břehu zatínala pěsti a v duchu se modlila ke všem asgardským Bohům, ale ani se nepohla. Snažila se vypadat nebojácně a statečně. A také do zápasu svého manžela nemohla a nesměla nijak zasáhnout. V duchu si představovala, jak zvedá svůj věrný meč, který ukovali samotní Obři z těla mrtvé hvězdy a zapichuje ho přímo do oka toho pekelného stvoření. Ale to všechno byly jenom pouhé představy, které se rozplynuly ve vzduchu, jakmile spatřila Thora, když plaval směrem k nim.

Midgarsorms ho ucítil a pomalu, takřka líně se pootočil. Jeho obří tělo tím vyvolalo vzedmutí obrovitánských vln, které zalily Thorovu hlavu a on se tak znova ocitl pod hladinou. Znova ucítil ten nepříjemný pocit, jako když se vám zdá, že se topíte a nemůžete se nadechnout -  s tím rozdílem, že on se topil doopravdy. Ústa měl plná odporně slané teplé vody, která byla cítit čímsi nesmírně smrdutým, a on hádal, že to byl pach samotného pekelného hada, kterého se marně snažil porazit.

Bojovali spolu už celé hodiny a vypadalo to, že ten had si s ním jenom zlehka pohrává, jako s bezmocnou hračkou, něčím naprosto nevýznamným a zábavným, co absolutně nemá šanci ho porazit. Thor se zlostně napřáhl a zkusil mířit přímo do jeho oka. Mjolnir prudce letěl vzduchem a vydával přitom svištivý zvuk a přesto, že se pohyboval rychle jako blesk z nebe, had stačil pohodlně uhnout. Thor by přísahal, že se to hnusné slizké stvoření pohrdavě ušklíblo, i když na jeho úzkém hadím obličeji nebyly znát žádné emoce.

"Thore, zkus po něm vyšplhat nahoru! Vylez mu na zadní část a dostaň se k hlavě a pak k zubům! Nesnaž se ho omráčit, to stejně nedokážeš!" Vykřikl nakonec Hogun, který se už na to nedokázal dívat. Jeho ostatní druhové z Bojové trojky pořvávali různé kletby a nadávky, ale ty Thorovi v ničem nepomáhaly. Thor chvilku přemýšlel a pak se konečně rozhodl. Měl toho všeho už opravdu dost, byl unavený, břicho plné slané smrduté vody, bolely ho všechny svaly i kosti, v hlavě měl prázdno a zaléval ho neodbytný pocit zoufalství. Nenápadně podplaval pod hadem a vynořil se vzadu za ním a bleskurychle se chytil jeho těla. Bylo velmi studené a kluzké, ale on to nevzdával.

Pomaloučku a polehoučku začal šplhat směrem nahoru a v srdchích jeho druhů, stojících na břehu, začala klíčit nová naděje na vítězství. 

****

Loki zasmušile pozoroval celý dlouhý zápas přes malé okénko chatrče, ve které zatím prodléval spolu se Sigyn, Einar a Zeniou. Ženy mezi sebou klidně rozmlouvaly, jako by právě byly někde na pikniku zalitém sluncem, ale on je absolutně nevnímal, celou svou bytostí se upínal jenom na podívanou tam na břehu.

Sigyn se k němu nenápadně zezadu přiblížila a on ucítil její vůni, ale ani se nepohnul. Spolu se dívali na Thora, jak opatrně šplhá po hadovi a zvolna se blíží k jeho hlavě.

"Co když to dokáže..." Zašeptal tiše Loki tak, že ho mohla slyšet jenom Sigyn. Slyšela samozřejmě i závan zoufalství v jeho hlase.

"Nemá nejmenší šanci," odvětila stejně potichu. "Není v tom žádné kouzlo. Ale přesto, že Midgarsormr by si sám vybral Thora, poslechne nakonec mně."

"Jak si tím můžeš být tak jistá?" Otočil k ní hlavu a jeho modré oči vyjadřovaly obavy. "Chci říct, když ho neovládáš kouzlem, tak čím tedy? Co v tom je? A můžu na to vsadit svůj život? Vsadíš na to i svou budoucnost?" Sigyn ho ještě nikdy neviděla tak rozrušeného. Bylo to zvláštní, Loki měl vždycky na obličeji nasazenou masku, která byla směsicí arogance, pýchy, nadřazenosti a ješitnosti. Nikdy nedával najevo své pravé emoce, ty byly pohřbeny kdesi hluboko v jeho nitru a nikdo k nim neměl přístup. Když se tedy konečně přestal ovládat a maska Boha lží z něj spadla, měla konečně Sigyn pocit, že mluví s opravdickým Lokim, s někým, za koho by klidně obětovala i svůj život. Ale nehodlala mu prozradit, co za tím vším je, ještě ne.

Něžně ho pohladila po vlasech. "Musíš mi věřit, Loki," usmála se tajemně a vrátila se ke svým společnicím. Loki znova otočil hlavu na tu hrůznou scenerii tam venku a jeho pohled okamžitě upoutal Thor, který se právě povedlo sednout hadovi na hlavu. Jeho druhové na břehu radostí výskali a skákali, bohužel předčasně.

Midgarsormr jenom lehounce potřásl hlavou a Thor začal klouzat. Neměl se čeho zachytit, šupiny hada byly hladké a kluzké jako sklo a když se zdálo, že už-už spadne dolů do vln, had ho zachytil do své tlamy.

Sif mocně vykřikla. "Thore!!!"

Ale Thor zcela zmizel hlubokov v útrobách obřího hada, který se ponořil hluboce do moře a nezůstalo po něm ani památky.