HELLOWEEN / Final part

964 88 4
                                    

Ragnar hodil všechny starosti za hlavu a rozhodl se, že se bude jenom prostě a jednoduše bavit, stejně jako to dělali všichni smrtelníci kolem. Pili, tancovali a zpívali, jako by zítra neměl svitnout nový den. Dokonce ani Asgarďané takhle bujaře nikdy neslavili, ani po vyhrané bitvě.

Ale všechno jednou musí skončit a tak po několika hodinách zábavy v maskách nemrtvých, zbyli v Tonyho sídle poslední hosté. Pět Bohů a jedna smrtelnice, co chtěla vypadat jako Bohyně. Ragnar trval na tom, aby s nima ještě chvilku zůstala. Všichni společně vyšli nad ránem na střechu a pozorovali nesmělý východ slunce.

Venku mrzlo a foukal studený vítr a Idunn, lépe řečeno Emily v převleku vikingské Bohyně zdraví  se choulostivě střásla. Ragnarovi bylo zima také, ale nechtěl to dávat najevo, tak si ji trochu přitiskl k sobě, aby ji zahřál. Emily se nebránila, dokonce se k němu trochu více přitiskla.

Ace také zadrkotal zubama, což mělo za následek, že Astrid ho zezádu objala a polo-žertem, polo-vážně mu nabídla, že mu poskytne azyl.

Když slunce konečně vyšlo nad obzor, Hela se otočila a pronesla směrem k Emily: "Tak, holčičko... vysvětlíš nám konečně, jak tě napadlo vzít si právě tenhle kostým? Přiznám se, že nad tím přemýšlím už celou noc."

"Možná nejsem tak blbá, jak si všichni na škole myslí," usmála se záhadně Emily.

"Co tím chceš říct?" Zeptal se Narfi.

Emily se na něj podívala a vyhlásila: "Vím, že jsi Bůh."

Narfi k ní vyslal podezíravý pohled, ale nic neříkal.

"Chtěl jsem jim to říct já," ozval se vyčítavě Ragnar. "Měla jsi s tím počkat."

Na chvilku se rozhostilo překvapené ticho.

"Zabijeme ji?" Zeptala se s nadějí v hlase Hela.

Astrid vyprskla, Ace ztuhl, Narfi zachoval klidný výraz, ale Ragnar se okamžitě rozhořčil. "Nemůžeš jen tak zabíjet lidi všude, kam vejdeš!"

"Proč ne?" Opáčila drze Hela. "Je to jenom smrtelnice. A my tady máme být celý rok. Bez toho, aby nás někdo poznal."

"Já vás neprozradím," vyhrkla Emily. "Já vás obdivuji. Jste děti Lokiho... Vím o něm všechno. Tedy... všechno, co jsem si přečetla ve starých bájích a co mi řekla moje matka."

"Kdo je tvoje matka? A co má společného s Lokim?" Zeptal se Narfi překvapeně.

"Ukážu vám to," navrhla Emily tiše a ostatní se na sebe podívali.

"Jak myslíš," vyzvala ji Hela gestem ruky k odchodu.

A Ragnara znovu přemkl ten neblahý pocit, ale rozhodl se ho ignorovat. 

****

Již cestou v taxíku Narfi, Hela a Astrid pochopili, kam vlastně jedou. Ale Ragnar s Acem zatím neměli ani tušení, jaký je cíl jejich cesty, takže oba dva vypadali trochu zaražěně, když vystoupili před ošuntělým barem s názvem Valhalla.

Ihned si všichni všimli Lokiho rozzářený obraz ve výloze. Ragnar měl pocit, že asi omdlí, ale nic neříkal, čekal, co všechno se z toho vyvrbí. Lokiho podobizna tady byla snad všude. 

Vešli dovnitř a přivítal je typický zatuchlý puch hospody, kde teče pivo a medovina proudem a kde se hodně kouří. Nejenom tabák.

Bylo brzo ráno a nebyli zde žádní hosté. Místností se mátožně ploužila něčí shrbená postava, snažíc se vyvolat dojem, že sbírá špinavé nádobí ze stolu, ale ruce ji moc neposlouchaly, vypadala hodně unaveně - jako by celou noc obsluhovala náročné, opilé a hlučné hosty.

My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)Kde žijí příběhy. Začni objevovat