My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

LADIE'S NIGHT

"Tak dámy, máte všechny dost pití?" Zahalekala trochu moc rozvášněná Rose a zatřásla flaškou jablečného vína v ruce. 

Hela a Astrid kývly hlavami na znak souhlasu, ale jinak zůstávaly obě dvě tiše sedět na Helině posteli a trochu odtažitě sledovaly, jak se ty dvě smrtelnice ztřískaly z trošky slabého alkoholu. Ani jedna z nich se zábavy moc neúčastnila, pozorovaly dívky naproti sobě jako nějaký druh vzácného hmyzu na pokraji vyhynutí, jako něco, co je sice poměrně zábavné, ale jinak naprosto nepodstatné. Ochutnaly to jejich slavné jablečné víno, ale chutnalo příliš kysele, v porovnání se slaďoučkou asgardskou medovinou.

Emily se najednou nemotorně vztyčila a opřela se rukou o zeď, aby neupadla na zem. Hlava se jí točila a jazyk nedokázal zřetelně vyslovovat to, co chtěla říct, ale v mozgu jí sídlila jedna neodbytná myšlenka, jeden pošetilý nápad, který se rozhodla ihned zrealizovat - bez ohledu na následky. Byla příliš omámená na to, aby uvažovala nad tím, co z toho může vzejít.

"Rose," otočila se ke své nové kamarádce na život a na smrt, "ty jsi s Acem už spala, že jo?"

Ta se místo odpovědi jenom zachichotala, ale ten nevinný dívčí zvuk na tváři Astrid vyvolal tak příšerný ďábelský úškleb, že se Hela musela kousnout do rtu, aby se nerozesmála nahlas.

"Zabijeme je?" Zašeptala Hela své společnici do ucha s rošťáckým výrazem v obličeji.

"Ten čas brzy přijde," pokrčila Astrid rameny a dál sledovala tu ubohou smrtelnici, která se právě evidentně chystala prozradit nějaké úžasné tajemství.

"Ace je tak vášnivný a nenasytný... je jako nějaký superhrdina, nebo co..." Zasmála se Rose a Astrid v tu chvíli zatínala pěsti a snažila se myslet na něco milého a nevinného, ale nic jí nenapadalo. Na tváři se jí usadil nepřítomný výraz, jak se snažila odpoutat se od dění v pokoji a v mysli se přenést někam na opačný konec vesmíru.

Hela se snažila v sobě dusit smích, ta smrtelnice byla tak pošetilá a legrační, jak se snažila definovat vlastnosti Boha, které nemohla v životě pochopit. Helina ďábelská povaha si přímo libovala v zákeřnostech a zlomyslných situacích - zrovna takových, jaká nastala právě teď a tady.

"Takže... máš zkušenosti s tím, jak svést chlapa..." Zamumlala Rose trochu nezřetelně. "Potřebovala bych pomoct..."

"Proč?" Opáčila Rose nechápavě. "Ragnar je do tebe blázen, zcela evidentně. Toho moc svádět nemusíš, myslím, že kdybys mu něco naznačila, ihned by to pochopil a také zrealizoval. Tím zrealizoval myslím... víš co..." Zasmála se rozpustile.

"Já vím," mávla rukou Emily a málem u toho upadla, "ale tady vůbec nejde o Ragnara. Je v tom někdo jiný..."

"Ó, to je božské," zatleskala Rose, "máme tady  milostný trojúhelník. Přidejmě ještě někoho o bude z toho obdélník...."

"Chci tím říct, že..." Rose se postavila na nohy, "že chci svést Narfiho."

Tentokrát se nahlas zasmála Astrid, když pozorovala nevěřícně zírající Helu, která šokovaně znehybněla uprostřed pohybu.

"Co prosím?" Zeptala se Rose, která měla pocit, že tomu moc dobře nerozuměla. "Jsem trochu opilá, tak se mi zdálo, že říkáš jméno Narfiho..."

"Asi tě budu muset zklamat, Emily," vmísila se do toho Hela, která se snažila ovládnout vztek, "můj bratr je na úplně jiné úrovni, než ty. To je sice i Ragnar, ale jeho existence je mi fuk. Ale Narfi... je syn Bo... chci tím říct... ty víš dobře, kdo je Narfi. Je mimo tvou ligu, jak říkáte vy smrtel... pošetilci."