My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

The King of Asgard

Věděla, že až se vrátí, bude pekelně zuřit. Bude šílet z toho, že si ho dovolila podfouknout a obelhat - jeho, Mistra všech lží a přetvářek, Boha neplechy a podvodů, krále všech klamů a iluzí.

Ale musela to udělat - v zájmu svých dětí a toho, aby zachovala rovnováhu v Asgardu. Nikdy nebyla velkou fanynkou Thora a už vůbec nemusela Sif, ale nemohla je nechat zabít. Ne potom, co zjistila těsně před jejich odjezdem.

Kromě ní to nikdo jiný ve vesmíru ani netušil, ale ona byla Bohyně mateřství (mezi jiným) a poznala to na ní. Nebylo to vidět - vždyť to taky trvalo jenom krátce - ale Sigyn měla teď už své božské smysly natolik zbystřené, že to dokázala rozeznat takřka okamžitě, dalo by se říct ihned potom, co nějaký muž vystříkl své sémě do lůna ženy, aby zasel plod.

A ona to viděla, všimla si toho a mráz ji přeběhl po zádech, když si uvědomila, kam se Sif zrovna vydala. Jak hrozivé nebezpečí ji čeká, co všechno bude muset zažít a vytrpět a v jakém stavu se asi vrátí.

Sif byla těhotná. 

Bylo to teprve pár dní a sama o tom absolutně nevěděla, svému tělu věnovala pozornost jenom do té míry, aby byla pružná, zdatná, ohebná a mocná - ovládala všechny druhy možných i nemožných zbraní a v sexu byla divoká a náruživá, ale své ženské projevy byla zvyklá více-méně tlumit, protože vyrůstala mezi samými chlapy a se sekerou v ruce.

Ale Sigyn, ubohá, nervózní a téměř hysterická Sigyn to poznala hned a hlavou jí blesklo, že by jí měla zastavit. Měla by ji to říct a zdržet ji tady, v bezpečí paláce a nabídnout jí několik dobrých rad ohledně těhotenství, ale nakonec to neudělala.

Skelným pohledem vyprovázela odvážné poutníky na jejich dramatické cestě do Surtru a v duchu posílala veškerou svou sílu Runě, velitelce Valkýr, která měla na starosti Lokiho a jeho démony.

Ani samotný Odin netušil, jak tato cesta dopadne.

****

Válí klidně seděl v hodovní síni a napájel se medovinou. Svůj úkol splnil do poslední tečky a Surtrovi předestřel plán pomsty za to, co mu kdysi dávno Odin udělal. Předpokládal, že zrovna touhle dobou je už Thor jisto-jistě po smrti a zbytek jeho družiny nejspíš taky a v duchu si potěšeně gratuloval.

Když zahlédl Sigyn, přívětivě se usmál a prohodil: "Loki se vrátí jako Král Asgardu."

"To doufám," odvětila, ale znělo to podivně chladně.

"Thor je teď už ve Valhalle, nemáš se čeho bát," ušklíbl se Válí a znova si dopřál hojnou porci omamné medoviny, kterou pil tak nenasytně, že mu stékala po bradě až na kovové kroužky brnění, co mu pokrývalo hruď.

"Možná, že ne," podotkla záhadně.

"V tom případě Surtr nedodrží svůj slib a nenechá Lokiho, aby předstíral, že ho ovládl," odsekl nabručeně.

"Loki zaručeně nic předstírat nebude." Sigyn se postavila. "Měl sebou tajnou zbraň, o které si myslel, že nikdo ani netuší, že něco takového má."

"Co tím myslíš?" Zúžil Válí oči. Začal mít velice neblahý pocit, a to se stávalo vždycky, když zjistil, že Loki zase něco provedl bez jeho vědomí.

"Ach, jen počkej, až se vrátí..." Mávla rukou. "Teda... jestli se vrátí. Krom toho, nemyslel sis snad, že Lokiho někam pošlu a nebudu mít v záloze svůj vlastní plán? Znáš ho mnohem déle, než já, musel jsi přece vědět, že jeho vnitřní démon mu zase něco našeptá. Něco ďábelského, rafinovaného a naprosto nečekaného."