Loki's fight - part II.

968 121 2
                                    

Sigyn něco takového očekávala, proto ji nijak nevzrušilo, když viděla, jak se její manžel nechal spolknout obřím hadem a zmizeli spolu ve vlnách.

Loki nebojoval, protože předpokádal, že jeho žena to nějak předem zařídila - což byla ovšem pravda jenom částečně. Sigyn se dokázala s Midgarsormrem dorozumět i mimosmyslovým vnímáním a byla ujištěna, že Loki přežije.

Ovšem v jakém stavu nakonec bude, to nedokázala moc odhadnout. Určitě dostane parádní bitku a Midgarsormr si na něm pořádně smlsne, ale vítěz prvního úkolu byl jasný.

Co nebylo jasné, jak dlouho to celé potrvá.

Uslyšela něčí tiché kroky a ohlédla se. Spatřila Sif a celou Bojovou trojku, jak fascinovaně přihlížejí na rozbouřené moře a v jejich obličejích se zračily různé emoce - zášť, nenávist, posměch i údiv. Nechápali, proč tam Sigyn jen tak stojí a netečně se dívá na oceán, pod hladinou kterého teď její manžel sváděl boj na život a na smrt.

A ona nemohla nic udělat. Musela jenom čekat, kdy se Midgarsormr rozhodne vrátit toho, na kom ji v životě nejvíc záleželo. Jenom její láska mu mohla zachránit život.

Uběhly dlouhé minuty, ze kterých byly hodiny. Loki byl Bůh, takže mohl pod vodou vydržet dlouho, ale Sigyn začínala pociťovat lehkou nervozitu.

Děti v jejím lůně se nespokojeně mrvily, jako by i ony cítily, že jejich otec má právě teď velké problémy.

Konečně!

V dálce nad obzorem se zjevil dlouhý, hadí krk, který pomalu plaval k pobřeží.

Sigyn zaťala pěsti a kousla si do rtu, aby nezačala křičet. Čím víc se Midgarsormr přibližoval, tím byl jeho obrys zřetelnější a bylo poznat, že je sám. Lokiho nebylo nikde vidět.

Skupinka vedle ní se spokojeně zamrvila.

"Tááákže," promluvila Sif tím svým typickým hlubokým hlasem, "zdá se, že ani sám velký Loki první úkol nesplnil. Remíza?"

Sigyn po ní jenom šlehla pohledem, ale neuznala jí hodnou odpovědi. Loki to určitě přežil, jenom netušila, kde teď je. A v jakém je stavu.

Obří hadí hlava teď byla těsně u nich. Jeho úzké, zeleno-rudé zorničky hypnotizovaly svou magickou sílou všechny lidi, kromě jediné. Její hněv byl dost patrný a on ho cítil - i bez toho, aby vyplázl svůj rozeklaný jazyk.

Neochotně rozevřel tlamu, aby jí dokázal, že svoje slovo dodržel.

Odhalil tím své tesáky a hlavně dva předlouhé, zahnuté jedové zuby, ze kterých kapala hustá, žlutošedá tekutina.

A lidé, shromáždění na pobřeží, šokovaně pozorovali zakrvácenou, štíhlou a vysokou postavu v jeho smrduté tlamě, která nonšalatně držela malou lahvinku a obratně zachytávala kapky vzácného jedu.

Loki elegantně seskočil dolů a přesto, že byl dokatovaný, měl roztrhané šaty a všude mu crčela krev, dokázal ještě pokleknout a obřadně předat lahvičku plnou jedu své ženě.

Poté omdlel a svalil se do mokrého písku.

Sigyn ten poklad ihned schovala hluboko do kapes a podívala se Sif přímo do očí. Mezi nima leželo bezvládné Lokiho tělo, ale ani jedna z žen ho teď nevnímala.

Měřily se navzájem nenávistnými pohledy a nakonec jedna z nich promluvila.

"Loki zvítězil. Můžeš si určit další úkol."




My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)Where stories live. Discover now