The Land of the Damned

1.3K 124 3
                                    

Houpala svou malinkou, rozčilenou dcerku v náručí v marné snaze  ji uspat. Hela měla svraštělý obličej, její pusa vydávala neskutečně hlasité zvuky a pěstičky měla zaťaté, jako by chtěla někoho praštit. Její bratr již dávno odpočíval v široké kolébce, s hlavičkou otočenou na stranu. Ležel úplně klidně a nehybně, ale asi se mu něco zdálo, protože občas škubnul ručičkami a neklidně se zavrtěl. Stačilo malé zhoupnutí kolébky a on se zase ihned uklidnil a spal jako andílek

Zato Hela ječela jako pominutá a vyčerpaná Sigyn a její služebné už vyzkoušely úplně všechno - daly jí mléko, čistou plenku, konejšily ji, podávaly si ji z náruče do náruče, dokonce byla přivolána i nejlepší zpěvačka Asgardu - Valkýry ji vytáhly přímo z postele a násilím odvlekly do paláce - ale ani konejšivá ukolébavka z jejích úst neměla na malou holčičku žádný účinek.

Všechny ženy v místnosti již byly zoufalé a unavené (dokonce i ty nejzdatnější Valkýry, zvyklé na tvrdé bojové podmínky a nedostatek spánku), ale Hela ne a ne usnout. Její hlas už byl úplně chroptivý z toho, jak několik hodin v kuse řvala.

Najednou se v místnosti z ničeho nic zjevil Loki. "Promiň, že jdu tak pozdě," líbnul roztržitě Sigyn na čelo, "byl jsem se projet na svém milovaném hřebci. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu."

Podíval se na vyčerpané ženy kolem sebe a pak na uřvanou Helu, jejíž obličej měl nachovou barvu. Sarkasticky se ušklíbl a pobaveně zavrtěl hlavou.

"Dej mi ji," natáhl ruce a vzal si Helu k sobě. Něžně si ji přivinul a trochu ji polechtal na líčku. Mělo to přímo zázračný účinek, Hela okamžitě zmlkla, usmála se svými bezzubými ústy a široce otevřela své hluboké, zelené oči a okouzleně si svého otce prohlížela. Natáhla buclatou ručičku a fascinovaně prohrábla Lokiho dlouhé černé vlasy, jež jí lechtaly na obličeji.

"No to si snad děláš srandu..." Klesla Sigyn do peřin. "Jak jsi to udělal? Použil jsi nějaké kouzlo?" Cítila se frustrovaná, jako špatná matka, která se svým dětem nevěnuje dostatečně. Neměla k tomu žádný důvod, ale přesto měla silný pocit provinění. Sama mateřskou lásku nikdy nepoznala, takže celé její současné úsili směřovalo k tomu, aby její děti nikdy nestrádaly a neměly pocit, že je nikdo nemá rád.

Loki se zasmál a Hela ho ihned zkusila napodobit. Z jejích malých úst vycházel legrační, kloktavý zvuk. Působilo to velmi něžně a roztomile, při pohledu na ně by nikdo nemyslel na to, co je Loki doopravdy zač a jaký osud čeká na Helu.

"Není v tom žádné kouzlo, přísahám. Jsem prostě skvělý otec. Mám rád všechny svoje děti, ať mají jakoukoliv podobu," odpověděl tiše Loki a vyslal k Sigyn významný pohled.

Au. Okamžitě to pochopila. Narážel na Fenrira, svého vlčího syna, smrt kterého Sigyn kdysi zapříčinila.

"Dobře," zvedla ruce v rezignovaném gestu, "postarej se o děti, já zatím svolám poradu. Chci oznámit třetí úkol."

Loki překvapeně zvedl oči od Hely a v jeho obličeji bylo patrné napětí. Toto rozhodně nečekal, ne teď. "Můžu ten úkol znát dřív, než ostatní?" Naklonil hlavu a vyslal k ní okouzlující pohled.

"To by nebylo fér," odmítla ho, "ale neboj se, už to mám vlastně skoro vymyšleno. Budu potřebovat jen malinkatou pomoc od tvého nejlepšího přítele."

"Daimon toho už pro nás udělal dost," zašeptal Loki se značnou obavou v hlase. Začal mít takový neblahý pocit, že to, co ho čeká, se mu nebude pranic zamlouvat. 

"Souhlasím. Ale tentokrát jsem měla na mysli spíš Válího. Je přece Bůh pomsty, ne? A pomsta bude hrát ve třetím úkolu tu nejdůležitější roli. Nezapomeň, že musíš vyhrát."

My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)Where stories live. Discover now