My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

GODS AND MORTALS

Když se opět ozvalo zvonění, i Asgarďané pochopili, že výuka matematiky končí a spolu s ostatními se vyhrnuli na chodbu. Narfi a Ragnar si nenápadně prohlíželi všechny kolem a snažili se z jejich chování usoudit, kdo tady má nějakou vůdčí roli.

Hela se nudila a Astrid se neklidně rozhlížela kolem sebe, dokud neuviděla Ace. "Tady jsme!" Zamávala mu a vykouzlila nádherný úsměv, což mělo za následek, že Hela jenom otráveně převrátila oči.

"Tak jak to šlo?" Přiblížil se k nim Ace.

"Fajn," odtušil lhostejně Narfi. Nikdo z nich se nezmínil o počůraném incidentu.

"Musím říct, že matematická věda na vaší škole je o dost na nižší úrovni, než u nás," zasmála se Astrid a svůdně pohodila dlouhými vlasy. "To, co se učíte vy v tomto věku, naše děti probírají již v osmi letech."

Ace se ušklíbl. "No, tady nejsou žádní Bohové... Jenom obyčejní smrtelníci."

"Kde je tady lázeň?" Přerušila je najednou Hela.

"Myslíš záchody?" Zeptal se nejistě Ace. Jejich mluvu ještě dobře neznal.

"Jo, něco takového, kde si dámy můžou odskočit a upravit se."

"Támhle na konci chodby. Ale obávám se, že se vám tam vůbec nebude líbit..." Mávl Ace rukou.

Hela beze slova popadla Astrid za rameno a odtáhla ji pryč. Společně vešli do místnosti, kam je poslal Ace a užasle se rozhlíželi kolem sebe. Školní záchodky na státní škole byly špinavé, zpustlé a hodně páchly. Hela štítivě otevřela dveře kabinky a měla co dělat, aby se nepozvracela. Ale protože nutně potřebovala na záchod, zašeptala lehké zaklínadlo, které ji mělo ochránit před všemi pozemskými chorobami a zamkla se tam, aby měla soukromí.

Astrid mezitím zálibně pozorovala svůj odraz v popraskaném zrcadle, když se najednou otevřely vchodové dveře a dovnitř napochodovala Rose. Astrid měla dojem, že je nejspíš předtím schválně sledovala a čekala, co se z toho vyvrbí.

"Jak vám to jde, holky?" Usmála se neúpřimně Rose a z malé kabelky vytáhla rtěnku, kterou si pečlivě objížděla okraje svých plných rtů.

Astrid ji fascinovaně pozorovala. Bohyně nepotřebovaly žádné šminky a šidítka k tomu, aby byly krásné a tak jen bezděčně sledovala ten proces, jakým midgardské ženy zdůrazňovaly své přednosti.

"Je to tu fajn," pokrčila Astrid rameny. "Co obvykle děláte, když skončí škola?"

"Můžeme jít do města na nákupy, ukážu ti to tady. Určitě si budete chtít pořídit nějaké oblečení," řekla Rose a otočila se k ní.

Astrid sice netušila, co znamená "jít na nákupy", zato přesně věděla, o co tady jde. Rose se snažila získat její náklonnost, protože v ní vycítila nebezpečnou soupeřku a to se Astrid krásně hodilo do jejích plánů.

"Bezva, hned odpoledne spolu můžeme vyrazit. Stejně nemám co na sebe, co jsem přijela, musím nosit něčí cizí hadry."

"Fantastické," zazubila se Rose. "Zavedu tě do svého oblíbeného butiku, tam si určitě vybereš. Bude to taková dámská jízda. Půjde s námi i Hela?"

"Hela s vámi zcela určitě nepůjde," řekla Hela, když vycházela z kabinky. Začala si pečlivě mýt v ruce v oprýskaném umyvadle a nespokojeně pozorovala proud rezavé vody, který líně tekl z kohoutku. "Proč je tady u všech čertů taková špína? To tady nemáte dostatek sloužících, co by zde uklízeli?"