My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

BIRTHDAY PARTY

Když se probrala, viděla nad sebou bledý obličej svého otce. Mátožně natáhla ruku. "Loki.. zdálo se mi, že tu byl vládce pekel a chtěl se se mnou oženit..."

"To se ti nezdálo," odpověděl klidně jako by se bavili o počasí, "je to tak. Přesně za rok - na tvé patnácté narozeniny uspořádám ohromnou svatbu, jako ještě Asgard nezažil. Do té doby se s ním můžeš trochu víc seznámit. Je to fajn chlap... tedy, pokud ho něčím nerozčíliš. Pak se změní na příšerného démona."

"Proč mi to říkáš?" Posadila se zmateně na posteli. "Jestli mám uzavřít nějaký domluvený sňatek, neměl bys spíš zvýrazňovat ženichovy přednosti?"

"Ale já jeho démonickou stránku považuji za přednost," opáčil s úsměvem. "Je to velice užitečná vlastnost, obzvlášť, pokud máš nějaké nepřátele."

"A kde je teď?"

"Je s tvou matkou, řeší spolu nějaké věci ohledně té svatby - Daimon chce, aby se to konalo v Hellheimu, s čímž Sigyn zásadně nesouhlasí. No, ať je to kdekoliv - bude to velká sláva..."

Hela unaveně spadla zpátky do peřin a hlavu měla úplně prázdnou, nedokázala se na nic soustředit. Dosud ji ještě žádný muž ničím neupoutal, ani netušila, jak to vypadá, když je nějaká dívka zamilovaná. A najednou ji postavili před hotovou věc - respektive před hotového muže, dokonce ďábla a vládce samotného pekla. Ne, že by jí jeho postavení vadilo... Vlastně se jí to docela zamlouvalo. Ale potřebovala čas.

"Mohu teď být chvíli sama?" Zašeptala směrem k Lokimu a on potichu odešel.

"Daimon..." Vyslovila jeho jméno nahlas a úplně poprvé. No, možná to nebude tak špatné, až budu vládnout peklu, pomyslela si spokojeně a vyčerpaně usnula.

****

"Takže ona ví, kdo jsem?" Zeptal se Daimon nejistě.

"Jistěže ano," odvětila Sigyn otráveně, "ví, že vládneš v Hellheimu. I to, že jsi nám několikrát významně pomohl. To všechno ví."

"Fajn," řekl Daimon rozrušeně, "ale... vyprávěla jsi jí o mně i něco dalšího? Jako například... jak vypadá moje temná stránka?"

"Měla bych?" Zeptala se posměšně. "Opravdu chceš začít vaši známost tím, že jí předvedeme jak to vypadá, když se změníš na opravdového ďábla?"

"To ne," ozval se po chvilce, "i když... jednou se to musí dozvědět. Ukážu jí to po svatbě."

"Dobrý nápad," souhlasila Sigyn a vzápětí si uvědomila, že Daimona nějak MUSÍ přinutit k tomu, aby nad sebou na dnešní oslavě ztratil kontrolu a změnil se, aby Hela viděla, jak to vypadá když zuří vládce pekla. Rozhodně to nebyla hezká podívaná a mohlo by to pomoct v jejím čtrnáct let trvajícím snažení udržet Helu v Asgardu. 

"Dáš si medovinu?" Nabídla mu zdvořile a Daimon se zhluboka napil z číše, kterou mu podala. Což ji inspirovalo k dalšímu skvělému nápadu, takže se jí na obličeji objevil šťastný úsměv, který ubohý Daimon považoval za znak přátelství. Ale šeredně se spletl.

****

Uslyšela neodbytné klepání na dveře, ale nechtělo se jí vstávat, tak se jenom přetočila na druhou stranu. Klepání neustávalo, tak neochotně vstala a šla ke dveřím.

"Co se děje?" Zeptala se otráveně, ale za dveřmi stál její bratr Narfi ve slavnostním oblečení a tvářil se  tajemně, což ihned upoutalo její pozornost.

"Co se tak zubíš?" 

"Rychle se hezky ustroj, sestřičko," odpověděl důstojně a trochu se uklonil, "všichni čekáme už jenom na tebe. Je tu celá asgardská smetánka a dokonce i lidi z Midgardu, představ si to!" Narfi zbožňoval pohádky z Midgardu, které jim jejich matka vyprávěla před spaním, když ještě byli malí.