Loki: My name is G.O.D. (FF Loki CZ)

Where the hell is Loki?

Seattle

Městem kráčela přenádherná, sexy žena plných tvarů s bujným poprsím a hustými rudými vlasy. Krátké zelené šaty s hlubokým dekoltem ji těsně obepínaly a její nohy zdobily vyzývavé lodičky s vysokým podpatkem.

Nevšímala si obdivné pohledy mužů a závistivé komentáře žen, které cestou míjela. Pro ni to byly jenom ubohé a špinavé lidské červy, nevhodné její pozornosti. Zastavila se až před zchátralým barem s názvem Valhalla. To, co tam viděla, ji malinko překvapilo, protože nic takového nečekala.

Na ulici parkovalo šest policejních aut a všechny měly zapnuté majáky. Vedle nich parkovalo obří hasičské auto.

O kousek dál byl ještě televizní tým s reportérkou, která vzrušeně mluvila do mikrofonu: "Ale ani vyšetřovací tým policie Seattle netuší, co se tady včera v noci vlastně odehrálo. Očitá svědkyně z protějšího domu uvádí, že do baru nad ránem vstoupil podivně oděný muž se zvláštním kopím v ruce a nějakou rohatou přilbou. Pak se ozvalo několik velmi silných výbuchů a všude létaly zvláštní modré blesky. Země se otřásla a všechna okna v ulici se rozbila na kousíčky, takže střepy létaly všude kolem. Poté všechno utichlo. Dle majitele baru měla v tu noc službu jenom jedna dívka, jménem Dahlia Lambert, ale nikdo z jejích kolegů netuší, kde vlastně bydlí. Ovšem od policejního mluvčího jsme se dozvěděli, že tato dívka není policii neznámá, je v podmínce, kterou nedávno porušila nějakou výtržností a teď jistě bude mít co vysvětlovat. Pro kanál KSTV Alicie Fox."

Kamera ztichla a reportérka si spokojeně odfrkla. Tahle zpráva ji skvěle pomůže v kariéře. A bylo by fajn najít tu Dahliu dřív, než ji kontaktují policajti. A udělat s ní krátký, ale úderný rozhovor... Reportérka dala znamení svému štábu a všichni se nenápadně vytratili.

Rudovlasá sexy žena se zelenými šaty ještě chvíli nerozhodně postávala před barem, ale pak se zvrtla a zmizela v ulicích Seattlu.

O několik bloků dál se zastavila a snažila se popadnout dech. Dívala se na svůj odraz ve výloze drahého obchodu a s nechutí pozorovala, jak její dokonalá krása najednou rychle vadne a její obličej je opět zbrázděn nesčetnými vráskami. Rudé vlasy změnily barvu na šedivou a postava se shrbila.

Einar už zase viděla svou pravou tvář, ale tentokrát ji to nerozrušilo tak velmi, jako jindy. Měla v hlavě pouze jedinou myšlenku.

KDE K ČERTU JE LOKI???

Země zapomnění

Fandral se probral a s údivem se rozhlížel kolem sebe. Netušil, kde je a jak se tam ocitl. Kolem něho se rozprostírala mlha hustá jako mléko.

Uslyšel něčí chraplavý kašel a šel za tím zvukem. Najednou o něco zakopnul a ozval se Volstaggův hlas: "Dávej pozor, ty mameluku!"

"Kde všichni jste?" Sif se vynořila odněkud z husté mlhy a za ruku vedla Hoguna, který měl na prsou hlubokou ránu.

"Pamatuje si někdo z vás, co se vlastně stalo?" Zeptala se nejistě Sif.

"Mám takový dojem," prohrábl si Fandral rukou vlasy, "že jsme předtím bojovali s Lokim. A byla tam nějaká dívka, která mu očividně fandila."

"Máš pravdu," přísvědčila Sif. "A ten ďábel nás poslal někam hodně daleko. Ví, někdo z vás, co to tady vlastně je?"

"Myslím, že je to Země zapomnění," ozval se Hogun dýchavičně, "vyprávěla mi o tom kdysi dávno moje prababička. Je to zakletá divočina, kde lidé bloudí dlouhé roky v husté mlze a postupně ztrácejí své vzpomínky, až nakonec úplně zapomenou, kdo jsou a zůstanou zde v úplném zapomění až navěky."

Všichni ohromeně zmlkli.

"No tak to se odsud musíme rychle dostat," vyhlásila Sif a rozhlížela se kolem v sebe v naději, že uvidí něco, co jim pomůže. Marně.

"Já mám pouze jedinou otázku," řekl Fandral.

"KDE K ČERTU JE LOKI?"

Seattle

Loki upřeně pozoroval vztyčeného hada. Předtím měřil zhruba tři metry, ale zdálo se, že se každým okamihem zvětšuje a nebezpečně rychle roste do obřích rozměrů. Z jeho ohromujících zubů kapal zelený jed. Díval se přímo na Lokiho, jako by se ho snažil zhypnotizovat.

Loki horečně přemýšlel. Především se chtěl dostat ke svým kalhotám - kdyby došlo k boji, nechtěl být nahý. To by byla psychologická nevýhoda. Taky si vzpomněl, že jeho Kopí osudu zůstalo opřené v předsíni, kde ho nechala Dahlia.

Sklouznul zrakem dolů, kde stále tvrdě spala na zemi. Věděl, že mu nezbývá mnoho času a musel si rychle vybrat, co udělá první. Vzbudí Dahliu? Vyběhne na chodbu...?

Had byl teď už tak obrovský že se nevešel do terária. Ladnými pohyby se vyplazil ven a sunul se po koberci směrem k němu.

A tehdy se Dahlia probrala. "Kde jsi Loki?" zamumlala zastřeným hlasem.

Had znehybněl. Zdálo se, že na něco čeká. Rozeklaný jazyk neklidně vystrkoval ven a vypadalo, že ochutnává vzduch. 

"Jsem tady, lásko," zašeptal Loki s pohledem stále upřeným na obřího hada.

Ten se stále nehýbal. Zůstal vztyčený jako socha a očima probodával svého protivníka.

Loki dostal nápad. "Co kdybychom teď šli ke mně? Bydlím v luxusním hotelu, budeme tam mít větší pohodlí."

Dahlia nereagovala a had se zase pohnul. Už byl nebezpečeně blízko.

"Dahlio, vstávej!" Zvýšil Loki hlas.

Otevřela oči. "Nebuď tak netrpělivý." Vstala a přitáhla si ho k sobě. Had za jejími zády se opět začal zmenšovat, až z něj znova byla ta obyčejná třímetrová anakonda s hadíma očima. Hotový domácí mazlíček.

Loki se na něj stále fascinovaně díval a Dahlia to zaregistrovala. Otočila hlavu tím směrem a všimla si, že její miláček leží na koberci místo v teráriu.

"Jak ses dostal ven, ty zlobidlo?" Zeptala se mazlivě a bez nejmenší námahy zvedla jeho velké zakroucené tělo a vrátila ho zpátky do terária.

"Počkej, opláchnu se a můžeme jít," řekla Lokimu a zmizela v koupelně.

Had se znova vztyčil a vystrkoval jazyk, tentokrát však své rozměry neměnil.

Loki přišel těsně k teráriu a sklonil hlavu tak, že se na sebe přímo dívali.

"Já vím, kdo jsi, ty zatračence," zašeptal svým typickým sametovým hlasem, "ale proti mně nemáš šanci, Freyi."

Had sklonil hlavu, protože slyšel přicházet Dahlii.

"A mimochodem," pokračoval Loki dál medovým tónem, "co by asi řekla Dahlia na to, že se její strýček, Bůh Frey převtělil do jejího hada a dívá se na ni, když si to s někým rozdává?"

Dahlia vpadla dovnitř, teď už kompletně oblečená a v úžasné náladě.

"Tak pojď, vypadneme odsud!"

Loki se bleskově oblékl a rozhodl se, že sem už nevkročí. V duchu už spřádal plán, jak Dahliu přimět k tomu, aby se vzdala svého domácího mazlíčka.

Když odcházel, vrhnul pohled na hada, který už znova zaujal bojovou pozici.

"Uvidíme se v pekle," zasmál se Loki a zabouchl dveře.

Had v teráriu poraženecky sklonil hlavu.