Asgard
Ta informace ji vykolejila natolik, že přestala vnímat svět kolem sebe. Jistě, už předtím věděla, že Loki měl pletky i s jinými ženami (lépe řečeno Bohyněmi a elfkami), než ji potkal, ale nikdy nepřemýšlela nad tím, zda z těchto... řekněme známostí... vzniklo i ještě něco dalšího. Například potomci v podobě obřího vlka.
Probralo ji až mohutné zavytí obrovské příšery, na jejíž šedobílé obří hlavě seděl Loki a ďábelsky se usmíval. V tu chvíli pocítila takový vztek, že měla doopravdy chuť ho zabít, ale toto nutkání nakonec potlačila s vypětím všech sil. Nechtěla ze svého dosud nenarozeného potomka udělat polosirotu. Sama vyrostla úplně bez rodičů a dobře věděla, že takový život je opravdu neradostný. Sice si neuměla Lokiho zatím představit jako milujícího otce, ale nad tím teď neměla čas přemýšlet. Strhl se prudký boj.
Elfové namířili své luky přímo do očí té stvůry a vypustili kouzelné šípy, opatřené silným jedem, které prudce letěly směrem k jeho očím. Ale vlk jenom mávl mohutnou tlapou a sprška šípů se rozsypala všemi směry a Asgarďané se museli chránit svými štíty, aby je nezasáhla vlastní zbraň.
Loki se zasmál a jeho smích ve všech přítomných vyvolával silné mrazení.
"To je všechno, co umíte?" Zeptal se sarkasticky a pokračoval: "Můžete se vzdát a podvolit se mi a já vás nechám žít. Tedy... většinu z vás." Při těch slovech se zlostně podíval na Thora a Odina, kteří stáli vedle sebe v přední linii.
"Sigyn, přivolej Midgarsormra!" Zakřičel Tony, navlečen v Ironmanově obleku, snažíc se vypustit něco jako atomovou střelu přímo mezi oči obřího vlka.
"Je těžce raněný z posledního boje, nezvládne to," odpověděla a neklidně přemýšlela, co budou dělat proti nebezpečí, které se zde reálně črtalo. Loki měl nejspíš v úmyslu je všechny zabít, nevyjímaje její vlastní osobu. Proč proboha Odin neprozradil dřív, že má Loki obřího syna s nadpřirozenými schopnostmi? Možná by mohla připravit nějaký plán... Tedy, až poté, co by překonala prvotní šok.
Strhla se mela. Valkýry spolu s Bojovou trojkou a Sif útočili zepředu, Avengers se rozdělili a obklíčili Fenrira ze stran. Zdálo se, že jejich boj je marný. Fenrir měl obrovskou, magickou sílu a chňapal svými obřími tesáky mezi lidma, kteří proti němu bojovali. Ani Hawkeyovy šípy, ani Ironmanovy střely, ani výpady Hulka a Kapitána Ameriku nic nezmohly. Drobné postavy Avengers vypadaly v porovnání s obřím vlkem doslova jako směšné loutky, snažící se porazit Gullivera.
Frey, Baldr a Sigyn mezitím zkoušeli vymyslet kouzlo, které by Fenrira mohlo zastavit, ale téměř nic na něj neúčinkovalo. Kletby, které proti němu vysílali, klouzaly po jeho mohutné srsti a odrážely se zpátky, kde zasáhly obvykle někoho z Asgarďanů.
A najednou Fenrir mohutně zavyl a sklonil hlavu. Bez problémů spolkl Odina a Heimdalla, bojující v přední řadě. Snědl je jenom tak, jako odpolední zákusek. Thor se tomuto strašnému osudu jen tak-tak vyhnul, udělal úhybný manévr, vyskočil a mohutným rozmachem trefil Mjolnirem Fenrira přímo do levého oka.
Sigyn zůstala nehybně stát, protože nedokázala uvěřit tomu, co právě viděla. Dva mocní bohové se stali potravou monstra, které bylo shodou okolností synem jejího manžela. Je tohle Rangarok? Skončíme všichni v břichu monstrózního vlka? Ptala se sama sebe, ale již brzy měla poznat odpověď.
Fenrir se na moment zastavil, otřesen náhlou bolestí, kterou mu Mjolnir způsobil a všichni pochopili, že Thor bude nejspíš jejich jediná záchrana, proto se Valkýry, Avengers i Bojová trojka snažili rozptýlit jeho pozornost tak, aby Thor měl dostatek času znova zaútočit na druhé oko.
YOU ARE READING
Loki: My name is G.O.D. (FF Loki CZ)
Fanfiction"Tobě to vůbec nedochází, že Loki? I kdybys ji omámil kdovíjakým kouzlem, jeho síla jednou pomine. Ale kdyby tě opravdu milovala, tak je to navěky. Až do skonání světa. Stála by při tobě i tehdy, kdybys byl nemocný a chudý. Nezajímal by ji žádný trů...
