Loki: My name is G.O.D. (FF Loki CZ)

Loki/Tom (part II)

Země zapomnění

Einar měla zavřené oči, kývala se ze strany na stranu a tiše mumlala něco, čemu nikdo nerozuměl. Ostatní ji odtažitě pozorovali a doufali, že to její kouzlo nakonec zabere a ona je z této zatracené země dostane.

Sif se znepokojeně rozhlížela kolem sebe. Konečně se mlha rozhrnula a vynořili se z ní Baldr a Fandral. Byli sami, Nannu dosud nenašli.

Einar se probrala z extáze a rychle zjistila, co se děje. Vypadala nespokojeně.

"Musíte ji rychle najít, za chvíli začnu zapomínat svá kouzla," napomenula je jako učitelka ve škole.

"Jo, já už jsem zcela ztratil své spomínky na dětství," ozval se Hogun a vyčerpaně si sedl na zem. Zranění, které mu způsobil Loki, ošklivě hnisalo.

"Já jsem zoufalý, netuším, jak ji mám najít. Mám pocit, že jsem tady už celé věky," odvětil vyčerpaný Baldr.

Einar přimhouřila oči. "Dobře, věnuju ti jistý... kouzelný předmět. Je nesmírně cenný a lze ho použít jenom jednou jedinkrát, pak jeho magická moc přestane fungovat. S jeho pomocí ji snad najdeš. Ale nebude to zadarmo..."

Baldr se postavil a čekal, co po něm Einar asi tak bude chtít. Tušil, že to nebudou peníze, ani jiné světské statky.

"Pokud ti ji pomůžu najít, slíbíš mi, že se mi nebudeš chtít pomstít za to, že jsem přemluvila Odina, aby tě sem poslal."

Ach. Baldr váhal, protože vyhlídka na pomstu byla velice lákavá. Na druhou stranu, pokud se odsud nedostane, žádná příležitost k pomstě nebude. Einar i ostatní ztratí paměť. A on tady zůstane trčet navěky.

"Dobře," souhlasil neochotně, "máš moje slovo. Co mám tedy udělat."

Einar nesmírně opatrně vytáhla ze své odrbané a špinavé brašny jakýsi rezavý náhrdelník. Na něm se houpal černý kámen s ostrými hroty. Celkově to vypadalo ošklivě, ale Einar se tvářila, že v ruce drží snad největší poklad Asgardu.

"Tohle je náhrdelník, vyrobený ze speciálního křišťálu s kouzelnou mocí," zašeptala obřadně, "a kdysi dávno ho udělala Bohyně jménem Freya. Byla velmi mocná a nadaná nesmírně silnými kouzly, dokázala dokonce přivést mrtvé k životu."

"Víme, kdo byla Freya, uctívaly ji Valkýry, ale její vlastní otec ji nechal zabít," přerušila ji netrpělivě Sif. "Na pohádky teď není čas, co ten náhrdelník vlastně umí?"

"Nech mě domluvit," odsekla Einar a pokračovala, "v tom přívěsku je zakleté kouzlo, které ti ukáže tu správnou cestu. Když si něco hrozně moc přeješ, tak na to prostě jenom myslíš a ten křišťál začne svítit a svým paprskem ti ukazuje cestu. Čím víc se blížíš k cíli, tím víc září. Až tě nakonec přivede tam, kam tě táhne tvá touha. Pak navždycky zhasne. Kouzlo pomine."

Baldr odevzdaně sklonil hlavu a Einar mu nasadila náhrdelník na krk.

Chvilku se nic nedělo a Sif už sahala po zbrani, že to dá Einar sežrat, ale pak zablikalo malé, přerušované světélko a náhrdelník vyslal nesmělý paprsek, který ukazoval někam do dáli.

Baldrův obličej se rozzářil také. Konečně, po těch dlouhých marných letech nepatrná naděje na to, že zase spatří svou lásku.

"Hned se vrátím," usmál se a zmizel v husté mlze.

Seattle

Dahlia hrdě vešla do obchodu se zlatým nápisem Versace, zavěšená do gentlemana, který vypadal úplně jako Tom Hiddleston.

Prodavačka při tom pohledu otevřela pusu a zapomněla ji zase zavřít. Dahliu dobře znala - byla to holka, co neustále okouněla před výlohou, ale samozřejmě nikdy by si nemohla dovolit koupit ani střevíček z jejich kolekce, natož nějakou večerní róbu.

Ale teď tady kráčela jako nějaká královna a zastavila se rovnou před pultem.

"Dobrý den," řekl Tom Hiddleston svým nádherným sametovým hlasem a vyslal k prodavačce nekonečný modrý pohled, "mohla byste nám pomoct? Tato mladá dáma, kterou velice miluji," podíval se obdivně na Dahliu, "potřebuje nádherné večerní šaty na jistou důležitou společenskou událost. Mohla byste nám něco ukázat? Ale chci něco opravdu výjimečného..."

Prodavačka se konečně vzpamatovala a začala myslet čistě prakticky. Jestli taková nicka jako tahle sbalila filmovou hvězdu, tak jí z toho kouká pěkný zisk. Jasně, že pro ně najde výjimečné šaty... ale bude to něco stát. Při myšlence na tučnu odměnu její srdce zaplesalo, tak nahodila srdečný úsměv a vydala se do skladu pro šaty, které měla rezervované jistá supermodelka. No, smůla. Kdo dřív přijde... ten má šaty, které ohromí naprosto každého.

******

Před Hotelem Majestic v centru Seattle panoval čilý ruch. Každou chvíli tam z auta vystoupili slavnostně oblečené osoby, které si navzájem padaly do náruče a srdečně se líbaly a zdravily.

Jedna z nich - kyprá bruneta ve žlutých šatech netrpělivě klopkala nohou a neustále někoho vyhlížela.

"Copak je, Isabello, někdo chybí? Mám pocit, že už jsou tady snad úplně všichni," oslovila ji vedle stojící dívka s papíry v ruce.

"To teda nejsou. Rozhodně ne," odpověděla zlostně Isabella, když vtom si všimla přijíždějící černou nablýskanou limuzínu. Ihned věděla, že v ní sedí ONA.

Limuzína zajela přímo před překvapenou skupinku lidí v čele s Isabellou.

Šofér vystoupil a svižným krokem obešel celý vůz a otevřel zadní dveře.

Isabelle se podlomily kolena a na okamih zapomněla dýchat.

Byl to on. Zcela určitě. Vysoká, štíhlá postava, krátké tmavé vlasy elegantně začesané dozadu, pronikavé modré oči a nádherný úsměv.

TOM. HIDDLESTON.

Měl na sobě tmavý oblek a bílou košili a vypadal doslova jako Bůh.

Isabella chtěla vstát, ale nohy jí neposlouchaly. Trapně se snažila zachytit něčeho pevného a svým počínáním upoutala Tomovu pozornost.

Ten se na ni usmál, ale nepomohl ji. Místo toho se otočil a natáhl ruku, aby z auta pomohl někomu vystoupit.

Isabella spadla na kolena podruhé. To nemohla být pravda. To nemohla být ona.

Pamatovala si Dahliu jako věčně neučesanou, neupravenou, v džínách, triku a naprosto odtažitou od všeho, co se kolem ní dělo.

Místo toho před ní stála elegantní dáma s nádherným účesem a naprosto dokonalými šaty tyrkysové barvy, které ji těsně obepínaly tělo a odhalovaly fantastické křivky. Na uších a na krku jí visely nádherné diamanty, které házely odblesky všude kolem. A usmívala se. Jako nikdy předtím.

"Isabello, oslovila Dahlia ženu, která se stále marně snažila vyštrachat zpátky na nohy, "drahoušku, tohle je Tom Hiddleston, můj přítel."

Loki pobaveně sledoval Isabellu, o které mu předtím Dahlia dlouze vyprávěla. Tak tohle že je dívka, která čtyři roky šikanovala Bohyni? No, dneska si teda spolu užijeme, pomyslel si sarkasticky a vyloudil překrásný úsměv, který na Isabellině tvář vyvolal ruměnec.

Měl v hlavě naprosto přesný plán, co s ní provede. Pro svou Bohyni byl ochoten udělat všechno.

Večer teprve začínal...