Asgard
Loki se pomalu probíral z omámení a ospale mžoural do světla, prosvítajícího přes napůl zatažené závěsy. Hlava ho pekelně bolela, ale zcela jasně si vzpomínal na všechno, co se dnes odehrálo. Cítil zlost, ale zlobil se pouze sám na sebe. Kvůli svým citům si přestal dávat pozor, přestal být jako obvykle odtažitý a pozorný, pustil si ji k sobě příliš blízko, zapomněl na ostražitost a to se mu pekelně vymstilo, jak jinak. Znechuceně se ušklíbl.
Ta malá mrcha mu dala napít kouzelný nápoj, což by se normálně nemohlo stát, ale v jejím případě dosud neměl žádné podezření, že by něco takového mohla udělat. Uvědomil si, že ji asi trochu podcenil a bude muset s pravdou zacházet opatrněji. Boží malá potvůrka, možná si začíná uvědomovat, jak silná ve skutečnosti je. Kdyby chtěla, mohla by ho smést ze stolu jako mrňavou neopatrnou mouchu. Doufal, že k tomu nikdy nedojde.
"Jsi vzhůru?" Usmála se na něho vcelku mile a podala mu pohár s čirou tekutinou.
"Tys mě neopustila?" Zeptal se a doufal, že to nevyznělo příliš zoufale. Bez ohledu na to, že bez ní byl ztracený. Miloval ji až příliš a to poznání ho celkem vyděsilo.
Unaveně si vzdychla a pokrčila rameny. "Byla jsem v pokušení... Ale slíbila jsem, že tě budu milovat do konce věků. S tím respektem a úctou ještě počkám. To si budeš muset teprve zasloužit..."
Loki vzal opatrně do ruky sklenici s tekutinou, kterou mu podávala. "Co je to?" Zeptal se ze zřetelným podezřením v hlase.
"To je čirá voda, hlupáčku," odpověděla s úsměvem.
Když se otočila k oknu, Loki mávl několikrát rukou a vytvořil zjišťovací kouzlo, ale opravdu to byla jenom čistá voda, kterou dychtivě vypil. V ústech měl přímo peklo.
Vyčerpaně klesl zpátky do peřin. "Prosím, už žádné kouzelné nápoje," zaškemral. Další nápor pravdy by teď opravdu nezvládl.
"Prosím, už žádné lži," odpověděla hbitě a sklonila se nad ním. Její dlouhé vlasy ho lechtaly na obličeji.
"Proč jsi se mnou vlastně zůstala? Každá jiná Bohyně z Asgardu by utíkala, co by jí nohy stačily."
"Já nejsem jako každá jiná," řekla tiše, "a krom toho... miluji tě. Stejně, jako ty mně. Vím to, protože jsi mi to řekl v době, kdy si nedokázal lhát. Ani sám sobě."
Prstem ho jemně pohladila po rtech. "Chci, abys mi odteď říkal všechno na rovinu. Vím, že nejsi dokonalý... a děláš věci, které ostatní děsí. Já tě miluji i s tvou temnou stránkou. Jsem ochotna s tím žít."
Loki najednou pocítil silné vzrušení. Cesta k trůnu byla volná. Ale nejdřív... potřeboval vojsko. Silné, oddané a schopné kouzel. A to mu mohly dát jenom Valkýry. Kterých Bohyně mu právě vyznala nekonečnou lásku.
Vítězně se usmál a přitiskl její hlavu k sobě, aby to neviděla. Možná, že z toho všeho nakonec opravdu vyjde jako vítěz.
Midgard
Jack věděl, že v ten den bude mít smůlu. Hned ráno, když vstal, přes cestu mu přeběhla černá kočka. V tu ránu píchnul gumu a měl co dělat, aby se nesrazil s protijedoucím náklaďákem.
Zamumlal pod nos několik šťavnatých nadávek, ze kterých by jeptišky dostaly infarkt, a odstavil svou odřenou dodávku na kraji silnice. Vystoupil ven a na korbě auta se snažil vyhrabat svou brašnu s nářadím. Když se mu to konečně povedlo, otočil se, aby se podíval, zda za ním někdo nejede a jeho zrak upoutala velice podivná skupinka lidí, kteří se k něm blížili šouravým krokem.
आप पढ़ रहे हैं
Loki: My name is G.O.D. (FF Loki CZ)
फैनफिक्शन"Tobě to vůbec nedochází, že Loki? I kdybys ji omámil kdovíjakým kouzlem, jeho síla jednou pomine. Ale kdyby tě opravdu milovala, tak je to navěky. Až do skonání světa. Stála by při tobě i tehdy, kdybys byl nemocný a chudý. Nezajímal by ji žádný trů...
