Loki: My name is G.O.D. (FF Loki CZ)

Zenia - Queen of the Valkyries

Asgard

"Tak co je tak naléhavého, že jsem musel opustit svou vyvolenou na Midgardu a utíkat sem?" Zeptal se Loki nespokojeně Einar, která už nabyla svou obvyklou seschlou stařeckou vizáž. Loki potlačil nechuť a ovládl se natolik, že se neušklíbl. Nesnášel stáří ve všech jeho podobách.

"Tvůj otec. Začíná se probírat. Zatím jsem ho uspala nějakým kouzlem, ale to bude působit pouze dočasně. Musíme pořešit, co dál."

Loki zamyšleně klepkal prstama o stůl. Evidentně nad něčím hloubal, ale Einar si nebyla jistá, nad čím. Nejspíš byl myslí stále s Dahlií. To bylo nepříjemné, jelikož ona nutně potřebovala jeho mysl a soustředění přímo tady. Na Asgardu.

"Loki! Prober se!"

Strhl se a překvapeně zamrkal. Takhle se k němu nikdo nechoval.

"Jsi zamilovaný, nebo co?"

"Pff," odfrkl pohrdavě. "Láska je pro děti. Já dělám byznys. Buduju svou kariéru." Potřásl nespokojeně hlavou.

"Tak co máš v plánu? Zabijeme ho?"

"Zbláznila ses, nebo co? Chceš zabít Boha všeho živého?" Loki neměl se zabíjením kohokoliv žádné problémy, ale tohle se mu zdálo až příliš. 

"Máš snad nějaký lepší nápad?"

"Zatím ho musíme udržet v bezvědomí. Až se ožením a zasednu na trůn, tak ho probudíme a postavíme ho před hotovou věc. Nebude s tím moct nic udělat. Já budu král. A protože jsem Bůh, tak to bude navěky..."

Jeho nadutý proslov přerušilo prudké zaklepání na dveře. Loki bleskově nahodil podobu svého otce - a stihl to v poslední chvíli, protože dovnitř vpadl vrchní komoří a sotva popadal dech.

"Vaše Výsosti," držel se za břicho a funěl, "venku je Zenia - královna Valkýr a naléhavě žádá o přijetí." Loki se podezíravě podíval na Einar, ale ta jenom nechápavě pokrčila rameny.

"Ehm, uveď ji do Trůnního sálu," nařídil sluhovi a ten šel okamžitě vykonat jeho rozkaz.

"Co mi k tomu můžeš říct, Einar?" Zeptal se Loki se zcela zřetelným podezřením v hlase.

"Nevím o tom nic," tvrdila nevinně, ale v duchu již spřádala plán, jak bleskově zmizet. "Navíc, Zeniu moc neznám, když jsem byla naposledy u Valkýr, byla to malá holčička a královnou byla tehdy její matka. Netuším, co může chtít. Je na tobě, abys to zjistil."

Loki zakroutil hlavou, ale nechtěl nechat královnu Valkýr čekat. Podle Dahliina chování soudil, že trpělivost a pokora nepatří zrovna mezi silné přednosti žen, které měly valkýrskou krev.

Vešel do Sálu a uviděl majestátní rudovlasou ženu nebezpečného vzezření. Měla vysokou postavu, se svaly téměř jako chlap. Oblékla si zvláštní stříbrné brnění, které ovšem zakrývalo jenom ňadra a boky. Ramena a nohy byly zcela nahé, jenom holeně ji zakrývaly umně vytepané chrániče. Lokiho ovšem nejvíc fascinovala přilba na její hlavě. Typická bojová pokrývka hlavy, ovšem vykovaná z oceli, pokrytá stříbrem a zelenými drahokamy, se dvěma mohutnými rohy. Zenia držela v ruce dlouhé kopí s ostrým hrotem a na zádech měla pověsený luk a šípy. Celkově vypadala jako někdo, koho byste opravdu nechtěli nasrat.

"Co pro vás mohu udělat, má drahá královno?" Zeptal se Loki přívětivě, stále v podobě svého vznešeného otce.

Zenia na chvíli zaváhala. Evidentně přemýšlela, zda si má kleknout, nebo stačí úklona. Sice byla královna, takže měla vysoké společenské postavení, na druhou stranu Odin byl Bůh všeho živého. Nakonec usoudila, že přece jenom stojí o stupínek níž než Odin a klekla si na jedno koleno a sklonila hlavu.