THE WITCH - Love is a strong magic (2015)

42. kapitola

        Dveře kočáru se prudce otevřely a nějaký muž ve vojenské uniformě je vybídl, aby si vystoupili. Arthur vyskočil z kočáru jako první a ti, kteří stáli okolo, polekaně ustoupili o několik kroků. Chereen nervózně vyskočila za ním a rozhlédla se po mužích, kteří stáli okolo a zvědavě přihlíželi. Gabriel vystupoval s pevný, odhodlaným výrazem ničeho se nebojícího muže. Postavil se Chereen po boku a stiskl jí pevně ruku. Chereen mu stisk vděčně oplatila.

        ,,Pojďte zamnou." Objevil se před nimi Číslo Třicet devět.

        Vydali se po cestě k velké, jak široké, tak dlouhé budově. Kolem byla samá dlážděná cesta, spousty vojáků v normálním i vojenském oblečení, spousty vojenských koní a ještě více čarodějnických společníků. Chereen se rozhlížela kolem sebe, ale území, na kterém se nacházeli, nepoznávala. A Gabriel už vůbec ne. Arthur se hrdě nesl po Chereeniném boku a vrhal děsivé pohledy na zmatené vojáky okolo. Číslo Třicet devět pokynul rukou vojákovi stojícímu před bránou a ten jim otevřel velké kovové dveře. Vstoupili do široké osvětlené chodby a pokračovali až do jedné z místností.

        Bez zastávky prošli i touto místností o několika oknech, pár lidech a několika lavicích, stolů a židlí a vstoupili do další chodby, která je zavedla k širokému schodišti po kterém chodilo spousty vojáků, kteří se zvědavě se ohlíželi za neohlášenou trojicí návštěvníků. Nakonec stanuli před dalšími dveřmi, tentokrát však dřevěnými. Byla na nich připevněná tabulka ohlašující pracovnu velitele. Číslo Třicet devět zaklepal a na vybídnutí všichni čtyři vstoupili dovnitř.

        Chereen se nervózně ošila, když na ně muž středního věku, který seděl za stolem, překvapeně pohlédl. Číslo Třicet devět zasalutoval a pak se se všemi o tři kroky přiblížil.

        ,,Třicet devítko... Kohopak nám to vedeš?" Zamrkal velitel zmateně.

        ,,Veliteli, pro vlastní bezpečí jsem dovedl tuhle trojici k vám. Zaznamenal jsem další útok vlastizrádců, ovšem za přítomnosti těchhle dvou šlechticů, se kterými jsem se potkal včera při Cleimově útoku." Číslo Třicet devět stál rovně jako svíčka.

        Velitel stiskl rty a nedůvěřivým pohledem si trojici prohlédl.

        ,,Přišlo mi to zvláštní, takže jsem je dovedl k neohlášenému výslechu." Pokračoval Číslo Třicet devět.

        ,,Udělal jste dobře." Zavrčel velitel a pokynul Gabrielovi a Chereen, aby si přitáhli židle a sedli si.

        Číslo Třicet devět se už už chtěl otočit, aby nevyrušoval výslech podezřelých, když ho velitel zarazil slovy: ,,Třicet devítko, vy samozřejmě zůstanete a podáte hlášení." 

        Znovu se otočil, přikývl a postavil se vedle Gabriela, aby nemusel stát lvovi za zády. Velitel si nejdříve prohlédl nervózní Chereen, pak zamračeného Gabriela a nakonec přeskočil neklidným pohledem k obrovskému lvovi po Chereeniném boku. Sepjal ruce a opřel lokty o stůl, přitom pokynul Číslu Třicet devět, aby stručně vylíčil dnešní záležitost. Číslo Třicet devět mu tedy stručně vylíčil Aderrův útok a nezapomněl připomenout pocity, které ho k tomu místu dovedly. Chereen si během jeho rozmluvy uvědomila, že ho nejspíše přivolala pomocí magie z prstenu.

        ,,Co vy mi k tomu řeknete?" Otočil se velitel ke Gabrielovi s Chereen, když Číslo Třicet devět skončil líčení. ,,Třicet pětka mi podával hlášení už i o včerejším útoku, zmínil samozřejmě i vás dva. A dnes se odehraje další útok, znovu s vámi v popředí." Ani jeden sval se mu ve tváři nepohnul. ,,Nuže? Vysvětlíte mi vaši přítomnost v těchto útocích?"