THE WITCH - Love is a strong magic (2015)

28. kapitola

        Útočné kouzlo narazilo do Arthurova boku a odhodilo ho o hodný kus daleko za Chereen. Na poslední chvíli se lev otočil, zaryl drápy do země a tím nabyl ztracenou rovnováhu. Z hrdla se mu ozvalo hlasité a hřmotné zařvání, jaké vydávají jenom lvi. Mág jen překvapeně zvedl obočí.

        ,,Sakra. Nečekal jsem, že ten lev bude tak silný." Zamručel si sám pro sebe a udělal krok k Chereen, která už zase stála na nohou.

        ,,Nevím, o co se snažíte!" Vykřikla Chereen a naklonila ruku na stranu, aby jí nešel vidět prsten.

        Nemohla si být jistá, že tenhle zabiják si je vědom toho, co jí říkal o prstenu Grebeth. Její intuice jí našeptávala, že by nikomu neměla věřit, obzvlášť ne tomuhle mágovi, který se ji snažil zabít už podruhé.

        ,,Sama to moc dobře víš." Zavrčel mág a natáhl ruce.

        Chereen na malý okamžik spatřila nitky magické energie, které se k ní chamtivě natáhly a sevřely její zápěstí, boky i nohy. Okamžitě se jí po těle rozlil ochromující pocit a ona padla na kolena neschopna pohybu. Křivila obličej v nenávistném úšklebku a snažila se ze svého těla vypudit cizí magii, která svírala její schopnosti, normální myšlení i svaly. Arthur se pustil znovu do boje a celou svojí vahou narazil do překvapeného mága, který své magické nitky upustil a Chereen tak z jeho sevření vyklouzla.

        ,,Arthure!" Vykřikla vyděšeně, ale to už Arthur ležel omráčený na zemi a hrudník se mu divoce zvedal.

        ,,Měl bych ho zabít. Působí jenom problémy." Zavrčel mág a otřel si rukou prach z čela. ,,Ale může mi být ještě nápomocen. Když ztratí pouto se svým pánem, kterýkoli jiný mág si jej může přivlastnit." Obličej se mu zkřivil ve zlomyslném úšklebku. ,,Do bitvy to bude dobrý kousek."

        ,,Cože?" Špitla Chereen zmateně.

        Mág se ovšem už znovu napřahoval, aby udeřil posledním útočným kouzlem.

        ,,Chereen?" Ozval se neklidný hlas mladého chlapce.

        Mág se zastavil uprostřed pohybu a ohlédl se. Nemohl si dovolit, aby nějaký obyčejný spratek viděl tichou vraždu v temné uličce. Mohlo by se to tak rychle roznést a situaci mnohem více ohrozit. Když se ohlédl za sebe, spatřil mladého měšťanského chlapce s rozházenými hnědými vlasy a zmateným, ustaraným výrazem ve tváři. Oslovil Bílou čarodějnici jménem, takže se s ní musí znát, pomyslel si neklidně mág.

        ,,Johne! Běž odsud!" Vykřikla Chereen, ale to už John přiskakoval k ní a stavěl se do cesty útočníkovi.

        ,,Jestli se jí jenom dotkneš..." Zavrčel zlostně a postavil se do bojového postoje.

        Mág se trpce zasmál. ,,Co mi udělá chlapec, jako jsi ty?" Znovu se zasmál, tentokrát hlasitěji.

        Johnovi se napjaly všechny svaly v těle. ,,Viděl jsem a slyšel jsem, že se děje něco mimořádného. Naštvala tě snad má přítelkyně?" Snažil si zachovat chladnou hlavu a vymyslet jednoduché řešení.

        Mág si založil ruce na prsou. ,,Stojíš mi v cestě spratku. Máme tady důležitý rozhovor a neradi bychom, kdyby nás někdo slyšel. Obzvlášť ne malý měšťanský kluk." Sykl.

        Docházely mu nervy. Jestli ten kluk teď hned neopustí tohle místo, skončí stejně jako ta holka za ním mrtvý.

        ,,Johne, běž..." Chereen se na něj úzkostlivě podívala.