THE WITCH - Love is a strong magic (2015)

22. kapitola

        Cválala se svojí klisnou ulicemi města a bylo jí jedno, že se na ni lidé dívají polekanými a mnohdy i vražednými pohledy. Ta poslední chvíle na sídle, jako kdyby se měla stát osudnou. Cítila velkou dávku magie, která ji nutila se dostat co nejdříve ke Gabrielovi, který měl čekat na kraji lesa. Poslední metry téměř tryskala a klisna pod ní musela zabořit kopyta do hlíny, aby se dokázala zastavit na okraji lesa. Chereen sjela křoviny pohledem, ale nezdálo se, že by zde byl někdo život ohrožující. Ovšem, Gabriel zde nebyl. Nestál na kraji lesa a Chereen ho neviděla ani hodný kus po cestě. Ohlédla se. Do města jít přece nemohl, ztratil by se tam a navíc, není hloupý. Chereen popojela mezi stromy a naslouchala tichu, které ji tak klidně uvítalo.

        ,,Gabrieli?" Zvolala tiše, ale ani po chvíli se nikdo neozval.

        Chereen se zamračila. Není přece možné, aby odešel. Že by si z ní dělal srandu a schoval by se někde poblíž, aby na ni mohl vyskočit a polekat ji?

        ,,Gabrieli, tohle není sranda!" Zvolala už trochu hlasitěji, ale hlas se jí zachvěl.

        Klisna pod ní zmateně přešlápla. Očividně netušila, proč její jezdkyně tak vyvádí. Chereen se znovu ohlédla a klisna popošla o pár kroků kupředu. Přestávalo se jí to líbit. Gabriela stále nikde neviděla ani neslyšela a v hlavě se jí pomalu začínaly rodit ty nejhorší myšlenky.

        ,,Zatraceně... Jenom to ne." Sykla sama pro sebe a klisna popošla o dalších pár kroků. ,,Gabrieli!" Zakřičela a otočila se i s klisnou, aby se ještě jednou podívala k městu.

        ,,Proč tady tak povykuješ?" Ozval se za ní klidný, pobavený Gabrielův hlas.

        ,,Gabrieli! Já tě za..." Když se zlostně otočila, zarazila se.

        Gabriel seděl na hnědém koni a po jeho boku seděli na koních další dva muži. Jedním z nich byl Grebeth, ale toho druhého Chereen neznala. Byl to hromotluk s vražedným výrazem ve tváři, oblečený jako lovec a sedící na obrovském tažném koni. Spolu ti dva tvořili hrůzu nahánějící pár. Grebeth byl oblečený jako pravý šlechtic, vzpřímeně seděl na elegantním koni a v očích se mu blýskalo. Usmíval se.

        Chereen byla neschopná slov, takže jen civěla na skupinku jezdců a doufala, že jí Gabriel situaci okamžitě vysvětlí.

        ,,Bála ses o mě? Vypadalas docela vyděšeně." Pousmál se Gabriel a tím vytrhl Chereen z horlivého přemýšlení.

        ,,Samozřejmě. Měl jsi počkat na kraji lesa, ale nikde jsem tě neviděla. Co jsem asi tak měla dělat?" Odsekla Chereen zlostně.

        ,,To je ona?" Naklonil se hromotluk v sedle a zadíval se na Gabriela a Grebetha.

        Grebeth přikývl a jeho tvář se ještě více rozjasnila. 

        ,,Co je?" Podívala se na ně Chereen zmateně.

        Všimla si, že i Gabriel vypadá mírně zmateně, když se podíval na Grebetha a toho neznámého muže.

        ,,Ehm, potkal jsem svého dědečka a tohohle muže, tak mi půjčili koně..." Pokrčil rameny.

        ,,Jsem Murger." Představil se hromotluk. 

        ,,T-Těší mě." Špitla Chereen a podívala se vyzývavě na Grebetha.

        Chtěla vysvětlení.

        ,,Myslím, že bychom to měli probrat někde jinde." Grebethova tvář okamžitě zvážněla.