THE WITCH - Love is a strong magic (2015)

2. kapitola

        Prošla velkými ebenovými dveřmi a vkročila do prostorné místnosti, kde stál krásný krb, ve kterém ovšem nic nehořelo, protože v sídle bylo už tak dost velké horko. U velkého stolu seděl se založenýma rukama muž v luxusním obleku a díval se na ni zvláštním výrazem, který byl tak napůl smutný, napůl klidný. Byl to její otec. Lordmág Hanz, jeden z nejušlechtilejších a nejmocnějších čarodějů Řádu. A pyšnil se nudnou čarodějskou dcerkou, která ani neumí pořádně čarovat. Zřejmě kvůli tomu se tak věčně tvářil.

        Arthur se rozvalil před kamny a spražil strnulým pohledem Lordmága Hanze. Zřejmě jej varoval před jakýmkoli rychlým pohybem, který by byl Chereen na obtíž.

        ,,Kdes zase byla? Poslední dobou to s tebou jde pěkně z kopce." Vzdychl Lordmág a sepjal ruce, o které si následně opřel hlavu. ,,Poslední dobou nejsi skoro vůbec doma." Dodal.

        ,,Venku. Kde jinde bych byla otče." Chereen se na něj dívala neutrálním pohledem.

        ,,Víš, že byses měla raději vzdělávat, chodit v šatech," Ponuře si změřil její oblečení, ,,a učit se dobrému čarodějnictví?"

        ,,A taky vycházet se svými sourozenci, trčet doma a učit se tancovat přesné kroky a spoustu dalších věcí, já vím." Zamračila se Chereen. ,,Říkáš mi to pořád." Dodala.

        ,,Mohla byses trošku snažit..." Podíval se na ni s nadějí v hlase.

        Chereen trpce vzdychla. ,,Copak to jde snažit se, když se na tebe každý z téhle rodiny a z ostatních čarodějnických rodin dívá zvrchu?" Oči se jí zaleskly.

        Hvízdla na Arthura a s těmito slovy opustila kancelář svého otce. Pokračovala chodbou dál a mířila ke svému pokoji, který stál v tom nejvyšším patře a měl krásný výhled na celé město. Cestou tam tiše doufala, že nepotká nikoho ze svých sourozenců.         

        Kolem ní se prohnal jestřáb a zaklesl svoje pařáty do Arthurova hřbetu. Lev vydal přidušené zavrčení a ohnal se po jestřábovi. Chereen natáhla ruce a chtěla jestřába srazit kouzlem, ale místo toho srazila malou hezkou sošku ze svého podstavce a ta se s hlasitým třesknutím rozbila a její kousky se rozsypaly po celé podlaze. Jestřáb vzlétl a znovu z jiného úhlu na Arthura zaútočil. Chereen opět nezaváhala a namířila na něj kouzlem, ale opět se nepovedlo. Tentokrát náhlým poryvem větru spadly všechny obrazy, které v chodbě visely a vzaly s sebou na zem i pár dalších sošek. V tom hluku se do chodby přihnali všichni bratranci a sestřenice, její otec i matka a nakonec i Georgovi rodiče, kteří ji nenáviděli z celých svých srdcí. Dívali se na tu spoušť s neskrývaným šokem. Jestřáb se zvedl a dosedl na Georgovo rameno.

        Chereen po něm vrhla nenávistný zlostný pohled a sevřela v rukou Arthurovu hřívu, který taktéž probodával zlostným pohledem Georgova čarodějnického společníka.

        ,,Chereen!" Vyjekla její matka a dotkla se rtů v úděsu. ,,Co se stalo?"

        ,,Jeho pták zaútočil na mého Arthura. Nemohli jsme se ho zbavit." Vykřikla dřív, než kdokoli cokoli mohl namítnout a obkecat tuhle záležitost.

        ,,Byl to jen neškodný vtípek..." Zašklebil se George a oči mu výhružně plály.

        Chereen věděla, že pokud na něj svede vinu, bude to ona, která bude nakonec za všechno pykat. Takže nakonec dál mlčela a upřela pohled na jeho otce, nejvyššího Lordmága.

        ,,Zase problémy. A zase jenom s tebou." Řekl.

        Chereen si všimla, že její matku to poněkud zasáhlo, ale otce nikoliv. Ten se na ni díval je  přísným pohledem a dokonce by i přísahala, že mu z očí odletovaly zlostné jiskry.