THE WITCH - Love is a strong magic (2015)

53. kapitola

        „Tohle byla moje první a doufám, že poslední konference." Řekla Chereen kousavě, když se tři kočáry v zástupu pomalu šinuly z jedné části města do druhé, zpátky na sídlo.

        Gabriel se zasmál. „Věř mi, jsou i horší."

        „Nikdy jsem netušila, že mám kolem sebe tolik naprosto hloupých mágů. Co v té radě sakra dělají?" Stěžovala si dál Chereen, ale tiše, aby je kočáry před nimi nezaslechly.

        „Jejich řeč měla určitou logiku Chereen. Jenom nejsi na něco takového zvyklá."        

        „Jistě jistě pane Úžasný." Zamručela Chereen a vyčerpaně se uvelebila v sedadle.

        Sama sobě si zapřísáhla, že ji už na žádnou jinou konferenci nikdo nedostane. Neměla s tím sice žádné zkušenosti, ale jakmile s Gabrielem zhruba před čtyřmi hodinami vstoupila do sídla celé rady Lordmágů, uvědomila si, že to bude pěkně náročné. Nikdy v té obrovské budově na konci města nebyla, takže ji všechen ten drahý nábytek a úžasné sály nadchly, ale to bylo asi tak vše. Bylo tam skutečně spousty mágů, mladých i starých, zastupujících všechny země. Sálala z nich velká síla, ale ne tak velká, jako sálala z Chereen.

        Všichni už se o zrodu Bílé i Temné čarodějnice dozvěděli, takže bylo načase si upřesnit kritéria války. Nebo tak něco... Rozhodně to byly pro Chereen nejdelší a nejhroznější čtyři hodiny, jaké kdy zažila. Neustálé dohadování s mnohem staršími mágy, než byla ona sama, ji unavovalo více než trénink čarování. Navíc, jejich námitky a nápady neměly ani hlavu a ani patu. Tedy aspoň podle ní. Vypadalo to spíše, jako kdyby chtěli svoje vojska poslat rovnou na smrt.

        A když přišla řeč na bytosti, to už Chereen myslela, že se s ostatními nikdy nedohodne. Pořád to bylo jenom, že bytosti válka nepotřebuje, že jsou k ničemu a že si mají zůstat divocí v lesích. Jenže to už Chereen nahromaděný vztek, nebo spíše otrávenost, neunesla a opřela se do všech Lordmágů tak hlasitě, že ji musel nakonec Swan napomenout. Ale pomohlo to a Chereen se podařilo Lordmágy přesvědčit, že bytosti nejsou žádné zrůdy, ale mají stejně blízko k magii jako oni, protože byli samotnou magií stvořeni. Což samozřejmě oni věděli, ale dlouhé řady let se s žádnou z bytostí neviděli, takže jim Chereen nemohla mít příliš za zlé, že jim zkrátka přijde kůň s lidským trupem místo krku poněkud divný. Chereenin dlouhý a unavující proslov aspoň trochu pozměnil pohled všech v zasedací místnosti na jejich nynější situaci a Lordmágové se museli smířit s tím, že se Swan spojí s členem Croixské rodiny, s Baldemorem, a všechno s ním už sám dohodne. Vždyť byl taky první Lordmág a měl všechno na starosti. Ale nevypadalo to, že by Swana všichni příliš poslouchali.

        „Účastnil ses často takovýchhle věcí?" Zeptala se Chereen a zavřela oči.

        „Moc často ne, ale chodil jsem na ně s otcem a bratrem, abych měl prý přehled. I já byl občas překvapen, jaké blbosti se tam probírají a kvůli jakým maličkostem se dokáží mágové nepohodnout. Sice tady jsem nikdy na žádné konferenci nebyl, ale v domě jiných významných mágů nebo v menších zasedacích sídlech v jiných městech ano. Obzvlášť tedy v tom svém, kam také párkrát zavítal jak tvůj otec tak tvůj strýc." Usmál se.

        „Hmmf..." Zamručela Chereen. „Co budeme dělat, až válka skončí?" Otevřela oči a podívala se zvědavě na Gabriela.

        Její otázka ho zarazila, takže malou chvíli mlčel. „Kdo ví..." Pokrčil nakonec šibalsky rameny a oči mu zasvítily. „Možná bychom mohli konečně navštívit můj rodný domov... Ale to je všechno ještě budoucnost. Válka je tu už pozítří a my se teď musíme soustředit na výhru." Nasadil znovu vážný výraz.