Tanec s pánem pekla

KAPITOLA 65

Astaroth zrovna otevřela dveře na přivítanou, když spatřila to, co se stalo venku. ,,Co se stalo?" podívala se na klečícího Lucifera a Aviannu. ,,Livianno?" zkoušela se zeptat prvně její sestry, protože ta by mohla znát odpověď na její otázku.
,,Já nevím, neznáme svoje schopnosti ještě, nebo jsme na ně nepřišly," podívala se nevinně na Astaroth.
,,Tak co se aspoň stalo?" sbírala ze země Lucifera.
,,Oba dva se sobě dívali dost dlouho do očí a pak upadli," vysvětlovala jí rychle Livianna.
,,Dobrá tedy," odmlčela se na chvíli. ,,Pojďme je rychle vzít dovnitř a usadíme je na pohovku," poukázala na Azazela, aby svoji dceru sebral ze země a odvedl ji za ní dovnitř.

Usadili Lucifera a Aviannu na pohovku v obývací místnosti. Posadili je vedle sebe. Oba dva jen jen k sobě otočili hlavu a znovu se jeden díval na druhého.
,,Pro boha, teď sem nemůžu přivést Noru. Byla by to pohroma," měla chuť se Astaroh pokřižovat. Quelis na ně hleděl upřeným pohledem a sledoval jejich reakce, zatímco Azazel ho pořád propaloval pohledem.
,,Kdo jsi?" promluvil k němu nakonec.
,,Jsem Quelis. Nořin poddaný," představil se mu rychle, aniž by svůj zrak opustil od Avianny a Lucifera. Možná mu začalo docházet, co se stalo. ,,Měl byste být na svoji dceru hrdý," promluvil potichu a na koutku jeho úst se objevil úsměv.
,,Prosím?" zeptali se Azazel.
,,Už chápu její schopnost. Její schopnost, je podobná otci Nory. Zahledeli se do sebe. Viděli teď před sebou nejspíš svoji budoucnost."
,,Cože?" zeptali se všichni tři, co byli při smyslech zároveň a svůj pohled nasměrovali na Quelise, ale hned ho zase vrátili zpátky, když promluvil Lucifer.
,,Avianno..." zašeptal její jméno.
,,Lucifere..." zašeptala nazpět. Její ruka se zvedla k jeho tváři a přistála na ní. ,,Nechápu proč teď a tady. Zrovna v tenhle moment, když mělo dojít k něčemu jinému..." byla však přerušena.
,,Vy..." lapala po dechu Nora, když je viděla sedět vedle sebe a to, co se zrovna odehrávalo.
,,Ne tohle snad není možné," chytala se za hlavu Astaroth, div si nezačala trhat vlasy. ,,Tohle dopadne špatně," byla jako na trní. Čekala, že Nora začne křičet, ale nestalo se tak.
,,Vy jste..." polkla Nora, protože se jí dělal knedlík v krku. ,,Vy jste se do sebe zahleděli," vzlykla a pousmála se.
,,Cože?" podívala se nechápavě Astaroth na Noru ve svatebních šatech. V jejím sídle se najednou odehrávalo tolik emocích a tolik nevysvětlitelných situací, že si připadala, jako by začala bláznit. Podívala se následně z Nory na Azazela a nevěděla, co má z jeho výrazu přečíst. Koukal na Noru a nemohl z ní odtrhnout oči, jako Lucifer z Avianny, jeho dcery. ,,Ale, ale, tohle bude taky zajímavé," přešla její veškerá pozornost na ty dva.
Azazel se postavil z pohovky, kde seděl vedle Avianny. Měl upřený pohled na Noru v šatech. Stála tam před ním, v celé své kráse. Její dlouhé vlasy byly sepnuté do drdolu, takže ukazovaly její štíhlou šíji. Azazel udělal pár kroků vpřed k ní. ,,Noro," promluvil k ní.
,,Ano, Azazeli?" usmála se na něj uslzenýma očima, plných štěstí. Z ničeho nic se k ní rychlostí blesku rozběhl a pevně ji sevřel ve své náruči. Nora mu jeho objetí opětovala.
,,Noro, já..." chtěl k ní promluvit, ale ona ho zarazila.
,,Že jsem konečně splnila přání vašeho otce, a napravila toho nejvíc krutého vládce podsvětí?" usmála se na něj.
Astaroth bedlivě poslouchala jejich rozhovor.
,,Ty jsi mě jen nenapravila," odtáhl se od ní na chvíli, aby se jí mohl podívat do očí. ,,Ty jsi konečně splnila i můj dětský sen, Sněhurko," políbil ji. Jejich polibek vyrušilo hlasité Astarothtino vzlykání. Dokonce musela poprosit svoji služebnou, aby jí donesla kapesníček.
,,Tak tohle jsou ty šťastné konce, nebo nám tu ještě nějaký pár chybí?" utírala si oči kapesníkem a následně se do něj vysmrkala.
,,No já bych vám taky měla něco říct," promluvila Livianna.