Tanec s pánem pekla

KAPITOLA 54

Do Azazelova sídla přišla i Astaroth s Enlilem, se podívat na Azazela, jak se mu za tu dobu daří. Nebyl zrovna v nejlepší náladě a neskutečně vyváděl, když Nora odešla s Luciferem. Lidé, kteří se dostali do jeho  spárů, nejspíš už litovali svých činů, tam nahoře, které spáchali. Trestal je ještě krutějším způsobem, než kdy jindy. Vybíjel si na nich svůj vztek.
Když Astaroth otevřela dveře, aby mohli společně vstoupit, tak se jen ve dveřích oba dva zarazili. Viděli je, jak všichni v jeho sídle sedí na zemi, jako hromádky neštěstí. Jako první se odhodlal promluvit Enlil. „Co se stalo?" těkal očima z jednoho na druhého. Jediná odpověď, která se mu dostala byla od Balmona.
„Je pryč," pronesl šeptem.
„Kdo je pryč?" mluvila tentokrát Astaroth.
„Nora," ozvalo se za nimi dvojhlasně z ženských úst. Astaroth se k ním otočila.
„Vy dvě," zaskřípala zuby. „Že máte tu odvahu sem ještě vkročit," zuřila. „To všechno kvůli vám, vy děvky démonský!" rozkřičela se na ně. Enlil jí jen dal ruku na rameno, aby se uklidnila.
„Jak to víte, že je Nora pryč?" mluvil k nim s nechutí Enlil, ale potřeboval z nich dostat informace, protože jako jediný zatím zachoval kladnou hlavu.
„Viděli jsme ji?" usmála se zeširoka Mazikeen. Všichni na ní zaměřili své pohledy. Jen Delia hodila vystrašený.
„To snad ne. Tohle ne. Prosím," modlila se.
„By u propasti zatracených. Skočila do ní," doplnila jí taky s úsměvem Lilith.
„Proč?" zarazila se Delia, když si uvědomila, že jí vůbec nezmínily.
„Cože?" byli všichni zaskočeni.
„Proč?" zeptal se Balmon.
„Kdo ví," pokrčila rameny Lilith.
„No tak, Lilith," jemně do ní strčila Mazikeen: „myslím, že si to nemusíme nechávat pro sebe."
„Máš pravdu," povzdechla si. „Slyšely jsme jí, jak si něco povídala sama pro sebe. Co to jen bylo?" zamyslela se a přiložila si ukazováček ke svým ústům na gesto vzpomínání.
„No Lilith, vždyť to bylo teprve před chvílí, snad nemáš tak špatnou paměť," popichovala jí její sestra. „Slyšeli jsme jí si říkat, že lituje toho, že se sem kdy dostala."
„To je lež!" vykřikla do všech myslí Delie a postavila se na nohy. „Tohle by nikdy neřekla!" stékaly jí slzy po tvářích.  Mazikeen a Lilith se na sebe jen podívali. Jedna na druhou kývla. Lilith se vydala směrem k ní.
„Riskuješ, ty podřadná nulo," zašeptala jí do ucha tak, aby to slyšela jen ona. „Nemáme s tebou problém, tak nepřidávej problémy sama sobě, pokud nechceš, abychom to prozradily. Víš moc dobře, co by následovalo," ušklíbla se vítězně. Delie jen na sucho polkla.
„Promiň mi to, Noro. Ale pokud to mám udržet v tajnosti, musím to nechat takhle," prosila jí za odpuštění.
„Ale ano, je to tak. Bohužel se to stalo. Ale nebylo to vše, co si říkala. Říkala i něco o tom, že lituje toho, co způsobila. Ale nevíme přesně, co tím měla na mysli," pokrčila znovu rameny Mazikeen.
Azazel to všechno jen poslouchal a snažil se si poskládat všechny myšlenky a informace jako puzzle. „Takže to mělo být její rozloučení?" přidal se do konverzace po chvíli ticha.
„Co tím myslíš?" otočila se na něj Astaroth.
„Byli jsme spolu u jezera Hříchů a," styděl se to doříct.
„A co?" nadzvedl jedno obočí Enlil.
„Milovali jsme se spolu," vydechnul a posmutněl.
„Cože?" vstal prudce Lucifer. „Jak milovali?" byl znovu rozzuřený. Všichni ostatní byli znovu zaskočeni z počtu nečekaných informací. Jen Enlil opět zachoval kladnou hlavu.
„Lucifere, uklidni se. Co máš za problém?"
„Protože já se s ní miloval taky!" štěkl na něho zpět. Astaroth si jen zakryla rukou ústa v šoku. Nebyla už schopna stát na vlastních nohou. Musela se posadit a jediné volné místo bylo na Azazelových schodech. Mazikeen a Lilith měly co dělat, aby neomdlely. Azazel si už začal dávat jedna a jedna dohromady.
„Odešla kvůli nám, Lucifere," promluvil k němu klidně a zklamaně. „Ale všechno to odstartovalo jen díky tomu, co se odehrálo v tomhle sídle," zamračil se a postavil se na nohy. Lucifer ho jen pozoroval, kam tím míří. Nebyl schopný jediného slova. Musel dát Azazelovi za pravdu, když si poskládal všechen slet událostí, tady dole v podsvětí.
„Myslel jsem si, že mám vyhráno, ale byl jsem ten druhý v jejím srdci. Očividně nás miluje oba dva."
„Jenže její zásady jí nedovolili mít vás oba," přidala se do rozhovoru Astaroth a rozplakala se. „I kdyby vás mohla mít oba dva, věděla, že byste se navzájem pozabíjeli, protože jste totální sobci," vzlykla.
„Teď už asi nic neuděláme," povzdech si Enlil. „Je očividně už pozdě."
„Nikdy není pozdě," odporoval mu Azazel. „Sestřičko," poklekl k ní: „přivedu jí zpět."
Lucifer zůstal na Azazela nevěřícně zírat: „Zbláznil si se?"
„Možná ano, Lucifere," usmál se sám pro sebe. „Ale svojí Sněhurku přivedu zpět. Očividně jí nemiluješ, tak jak si myslíš. Myslel jsem si, že jsem jí ztratil nadobro. Ale po těchto událostech jsem ochotný pro ní udělat cokoliv. Ukázala mi, co je to skutečně mít rád a milovat," usmíval se na Astaroth.
„Azazeli," nemohla uvěřit svým uším.
„To se ještě uvidí," prohodil k nim Lucifer.
„Copak chceš to vzdát?" rýpl si do Lucifera Enlil. Neodpověděl mu.
„Ani náhodou. Možná ji milujeme oba dva. Možná nás i ona miluje oba dva, ale chce jen jednoho. Nevzdám se," zaťal ruku v pěst. „Azazeli!" křikl na něj. „Nemysli si, že se jí jen tak vzdám! Navíc jak ji chceš přivést zpět, když tam dolů nemůžeme?" podíval se na něj z úšklebkem.
„Musí být způsob, jak ji odtamtud dostat," přidal se do konverzace i Balmon.
„Náš otec," nadhodila Astaroth.