Tanec s pánem pekla

KAPITOLA 38

Nora utíkala rychleji, než kdy jindy. Nechala svoje nohy, ať jí vedou, kam má jít. Nechala se jimi unášet pustinou podsvětí. Během běhu začala na sobě pociťovat divné změny. Nedokázala to pochopit. Měla mnohem delší výdrž při běhu. Jen tak se nezadýchala. Utíkala rychleji, než normální člověk. Její vlasy byli najednou dlouhé. Oči jí bolely. Její hlava duněla. V uších jí hučelo a mohla v nich slyšet tlukot svého srdce, které tlouklo zrychleně. Její mysl se nesla znovu ve vzpomínkách na její matku. „Proč já? Zasloužila jsem si to něčím? Copak si už nezasloužím šťastný konec? Nezasloužím si klid?" začaly jí při běhu stékat slzy po tvářích. „Mami, proč jsem se jen nemohla dostat za tebou? Tak moc mi chybíš," utíkala dál a dál. Po chvíli znovu před sebou uviděla tvář jejího otce. Její emoce se rychle vystřídaly. Ze smutku se stal hněv. Její mysl si s ní najedou začala hrát. Aby se uklidnila, začala vzpomínat na šťastné chvíle strávené tady dole. Poprvé byla šťastná. Vzpomněla si na sliby, které si dala s Balmonem a Delii.
„Na přátelství," vzpomínala na jejich slova. To je poprvé, co si někde udělala přátelé. Až tady v podsvětí poznala, co je to přátelství. A teď jí od tohoto všechno chce vzít někdo, kdo si říká její otec. Někdo, koho viděla v životě poprvé. Její nohy najednou změnily směr běhu. Zastavily se až u jí moc dobře známého sídla bez oken.
„Azazeli," zašeptla. Zvedl se vítr, který si začal hrát s jejími vlasy. Pomalým, váhavým krokem se vydala kupředu.

Balmon ucítil zvenčí něčí přítomnost. Podíval se na Delii. „Cítíš to taky?"
Delia se na jeho popud začala soustředit. Po chvíli jen kývla na souhlas. „Není ti ten pach povědomí? Ale je o krapet jiný. Něco se na něm změnilo."
Delia mu jen znovu odpověděla kývnutím. Oba dva vyběhli zároveň z místnosti. Ozvalo se zavrzání pantů od hlavních dveří. Po cestě chodbou se potkali s Azazelem.
„Děje se něco?" zeptal se jich.
„Ano, můj pane. Cítíte kdo vstoupil?" zeptal se ho Balmon.
„Netuším, pach je zvláštní," nemohl ho sám zařadit, i když ho podvědomě znal. Za jeho zády se objevila Lilith. Scházeli po schodech dolů k hlavní hale.

Nora už byla u dveří. Nadechovala se. Sbírala odvahu chytit dveře za kliku a otevřít je. Neměla z toho dobrý pocit. Cítila, že tohle ještě nebylo všechno, co se dneska stalo. Možná měla její instinkt poslechnout, ale přece jen se odhodlala. Znovu se nadechla a zatáhla za kliku. Ve stejnou chvíli do haly vstoupili Balmon, Delia, Azazel a žena, kterou neznala. Zarazila se, když se pozorněji podívala. Ta žena byla zavěšená do Azazelovi paže. Měla vlasy rozcuchané a Azazel to stejné. Nesl se z nich pach, který moc dobře znala. Zprvu nechápala, jak to mohla z nich cítit, ale to jí bylo jedno. Pochopila, co se mezi těma dvěma dělo před chvílí už jen podle jejich rozházených vlasů a ledabyle nasazeného oblečení. „Noro?" zarazil se Balmon a Delia zároveň, jako první. Nora však nepřestala zírat na Azazela a tu druhou ženu. Balmon a Delia se k ní rozběhli. Objali ji. Nora však jen stála jako solný sloup. Nebyla schopna jí objetí opětovat.Oba dva se od ní odtáhli. „Noro?" promluvil k ní znovu a díval se na ní zvědavě Balmon. Pak se podíval stejným směrem, jako se dívala ona a pak se podíval zpět na ní. „Je jiná," pomyslel si. „Noro, co se s tebou stalo?" zkoušel na ní dál mluvit, aby odtrhl její pohled od Azazela a Lilith. Nedostala se mu však žádná odpověď. Jedné, co stihl zahlédnout, byl odlesk slzy, která jí tekla po tváři.
„Jak jsem mohla být tak naivní? Mysle si, že něco ke mně cítí?" zaťala ruku v pěst. Pocítila bodavou bolest na hrudi. Tenhle pocit taky moc dobře znala. „Láska," nedokončila myšlenku, protože jí znovu vyrušil Balmon.
„Noro, mluv s námi," naléhal na ní. Třásl s její rukou.
„Balmone," zašeptala a otočila svojí tvář k němu. Pokusila se o úsměv, ale oči měla plné slz. „To je na dlouhé povídání," otočila se zpět na Azazela a na onu ženu. Azazel jí také sledoval. Lilith se jen dívala z jednoho na druhého. Došlo jí, o co se tu asi jedná. Jen se vítězně a zároveň zlověstně usmála. Stoupla si na špičky. Vzala Azazelovu tvář do dlaní, otočila si ho k sobě a políbila ho. Nora je sledovala a čekala na Azazelovu reakci. Žádná však z jeho strany nepřicházela. Kap. Kap. Hněv v Noře začal znovu narůstat. „Já ji snad nikdy nepoznám. Pravá láska, nikdy pro mě existovat nebude," znovu se rozplakala. Pocítila náhle prudkou bolest hlavy. „Ah!" zakřičela na celé sídlo a padla na kolena držící se za hlavu. Před očima se jí míhaly vzpomínky s Azazelem, co tu s ním prožila. Jak se jí snažil omluvit v knihovně. Každé její zachvění, když se jí jen dotknul na její kůži. Její společný let s ní sem. Chtěla tomu říct domov, ale už nemohla. Jak společně přistáli u vchodových dveří. Jak spolu tancovali v knihovně.
„Noro!" klečel u ní Balmon i Delia. Drželi jí a třásli s ní. Azazel se na to jen nevěřícně díval. Vymanil se z Lilitina sevření. Udělal pár kroků blíž k Noře. Byl od nich tak na dva kroky, když ho zastavil Nořin hlas.
„Nepřibližuj se!" rozkřikla se. Bolest ustoupila. Zvedla k němu uslzenou tvář a dívala se na něj naštvaně. Azazel se jí podíval do očí. To, co v nich viděl ho zaskočilo.
„Jak to jen popisovala?" hned se mu to vybavilo. „Hněv, zklamání, smutek, bolest," pomalu k ní chtěl natáhnout ruku. „Noro, já," nestihl to doříct.
„Řekla jsem, abys si se nepřibližoval," prudce se postavila a tím od sebe odhodila Balmona a Delii. Hněv byl stále větší a větší. Kolem ní se najednou objevil modrý plamen. Všichni se na ní vyděšeně dívali. I Lilith byla zaskočená.
„Modrý plamen," zašeptal Balmon. Nora cítila, jak se pod tím plamenem spaluje obleční, které ji Delia ušila. S jejím hněvem byl plamen stále silnější a silnější. „Míšenka," pošeptal Balmon tak, aby to slyšela jen Delia.
„Noro, prosím," snažil se k ní mluvit Azazel. Jeho ruka se znovu natáhla k její. Chtěl jí za ní chytit a vše jí vysvětlit. Pomalu se blížil k její ruce a snažil se proniknout do modrého plamene. Ten ho však nepustil a popálil ho. Lili tohle jen sledovala.
„Jak zvláštní. Jak se mohl popálit o tenhle plamen?" nechápala Lili. Azazel strhl ruku zpět k sobě.
„Nepřibližuj se," zopakovala. Nora už mluvila klidně a chladně zároveň. Její nahé tělo zakrýval plamen. Její rudé oči v něm jen zářily. Nora prudce pak zvedla ve vzteku rychle svojí pravou ruku a uhodila Azazela do tváře tak, že odletěl zpět ke schodům k nohám Lili.
„Azazeli!" vykřikla Lili. Balmon a Delia to jen v tichosti sledovali. Nechtěli do toho zasahovat. Azazel se z pomocí Lilith posadil a utřel si pramínek krve ze rtu, který se mu ránou roztrhl. Podíval se znovu na Noru. Znovu uviděl ten výraz. Dívala se na něj zklamaně a naštvaně. Najednou se však její výraz ve tváři změnil. Zarazila se. Zničeho nic se otočila na patě a rozběhla se pryč ze sídla.
„Noro!" zakřičel za ní Balmon. Delia se dala jako první do běhu. Balmon se otočil ještě na svého pána. „Chtěl jste, aby to takhle dopadlo, pane?" pronesl k němu naštvaně a rozběhl se ven po stopách Delie.