Tanec s pánem pekla

KAPITOLA 40

„Tak to bude ještě složitější, než jsem čekal," vstoupil do místnosti mezi ně jako první Eros. Všichni, kromě Azazela, poté zaměřili svůj zrak na Erose. Azazel ho nevnímal a díval se stále přes rozražené dveře na rudou pustinu tam venku.
„No tak, Azazeli," přistoupila k němu jeho sestra a stoupla si do jeho výhledu.„Azazeli," napřáhla se a ozvalo se hlasité plesknutí. Astarothtina ruka přistála na jeho tváři.„Prober se !" stiskla jeho ramena tak silně, že ho to konečně donutilo se na ní podívat.

Nora utíkala podsvětím, co nejdál od Azazelova sídla. Během jejího útěku zjistila, že všechny její smysly se o dost zlepšily. Mohla kolem sebe cítit démony o kolo a určit, jak daleko se od ní nachází. Na chvíli se zastavila a rozhlédla se kolem sebe. Za sebou ve velké dálce uslyšela dusot. Začala se soustředit. K jejímu nosu se nesl pach přibíhajících.
„Balmon a Delia," přirovnala si k nim pach. Nezůstávala na místě dlouho a znovu se pomocí ohně rozeběhla velkou rychlostí.

„Jsi si jistý, že byl opravdu modrý?" ujišťoval se Eros..
„Ano, byl modrý," mluvil tak, že ho bylo sotva slyšet.
„Sakra," zaklel.
„Nemají snad andělé zakázáno klít?" ušklíbl se Enlil. Všichni však jeho uštěpačnou poznámku ignorovali.
„Co znamená ten modrý plamen?" ptala se Astaroth.
„Je to velmi vzácné," zamyslel se Eros. „Je míšenkou. Co jsem se tak dozvěděl o míšencích tam nahoře, tak to jsou něco jako královny nebo dvorní dámy démonů. Ale jsou stále hierarchicky podřazeny," odmlčel se
„Královna? Dvorní dáma?" ptal se Lucifer.
„Ano. Něco jako královna nebo dovrní dáma. Bude teď magnet pro všechny démony. Někteří se jí budou klanět a jiní půjdou po její síle. To, co se z ní stalo, vzniklo zkřížením všech ras."
„Jakých ras?" doplnila koloběh otázek Astaroth.
„Všech tří. Člověka, anděla a démona."
„Jak může být křížencem démona?" nechápal Enlil.
„Už jsem to vysvětloval," zamračil se. „Tak ještě jednou, ale tentokrát i pro Azazela. Démonická podoba se objevila z toho důvodu, že tu v podsvětí byla dlouho na lidského člověka i anděla. I já nemám moc času a budu se muset vrátit zpátky. Tohle podsvětí je takhle stvořeno z jednoho jediného důvodu. Aby se už nikdo odsud nemohl dostat zpátky. Jen my, máme tu možnost se odsud dostat, protože jsme takřka čisté rasy a byli jsme zplozeni bohem, ale stále na to máme jen určitý čas," dokončil vysvětlování Eros.
„Takže co teď? Nora je někde tam venku a očividně nekontrolovatelná," zkřížil ruce na prsou Enlil.
„Máš pravdu, je teď nekontrolovatelná a poháněna vztekem kvůli někomu," podíval se ven Eros, kudy údajně Nora utíkala. Všichni věděli, ke komu je ta poznámka mířená.
„Do hajzlu se vším!" rozkřičel se Lucifer a vyběhl do pustiny podsvětí. Strhl tak na sebe veškerou pozornost. Všichni se otočili jeho směrem a dívali se za ním.

Balmonovi už nestačil dech. Začal s Delii na zádech zpomalovat. „Nemáme šanci. Je moc rychlá," zastavil se už úplně. Delie se jen dívala do dálky a otevřela svá ústa na náznak křiku. Balmon k ní točil svou hlavu. „Delie," zašeptal její jméno. Delie začala znovu vzlykat a znovu otevřela ústa, ale nevyšel z nich žádný zvuk. Slezla z Balmonových zad a rozhodla se utíkat sama. Balmon se stihl ještě v čas proměnit v lidskou podobu. Rychle chytil Delii za ruku a zastavil ji. „Ne! Delio!" přitiskl si jí k sobě. Delia začala plakat, zvedla ruce k jeho hrudi a vztekle ho do ní začala mlátit, aby ho od sebe odstrčila. Držel jí v náručí a čekal až se uklidní. Když kolem sebe přestala máchat rukama a vztekle do něj bušit, jen si ji k sobě tiskl blíž. „Taky je mi líto, co se stalo. Takhle to dopadnout nemělo," šeptal jí do ucha. „Bude to dobrý. Nora bude v pořádku. Je to silná žena," uklidňoval jí.

Nora ucítila, že jí přestali sledovat. Zvolnila své tempo až se znovu pomalu zastavila. Rozhlédla se kolem sebe. Nikde nebylo nic. Jen rudá pustina a ticho. Ne však na dlouho. K jejím uším se lehce nesl hlas jednoho z démonu. „Královno, pojďte blíže. Máme tu něco pro vás," mluvil k ní.

„Královno?" ptala se sama sebe. Hlas démona jí stále lákal k sobě. Její nohy se samy daly do pohybu a její modrý plamen stále plál kolem ní. Došla až k velké propasti. Nahlédla přes okraj dovnitř. Rozprostírala se tam černočerná tma. Z propasti se k ní teď ozývalo několik hlasů.
„Královno, pojď k nám."
„Naše královna!"
„Propusť nás, královno. Moc tě prosíme."
Nora je jen poslouchala. Neměla se k žádnému pohybu.
„Hmmm, kohopak to tu máme?" ozvalo se k ní dvojhlasně. Nora k hlasům otočila svůj zrak a odstoupila od propasti.
„Já jsem Mazikeen a tohle je Lilith, moje dvojče," představovala je s klidem a úšklebkem na tvář.
„Kampak jste měla namířeno, má paní? K propasti zatracených duší? Chcete se snad k nim přidat?" mluvila tentokrát Lilith. Nora si je obě dvě prohlédla od hlavy až k patě. Byly obě dvě identicky stejné. Přesto jejich hlasy byly odlišné a mohla je tak jednoduše rozlišit. Dvojčata se k ní postupně přibližovala. Nora ustupovala dozadu od nich. Modrý plamen kolem ní začal být intenzivnější.
„Ty," ukázala na Lilith.
„Já co?" podívala se na ní falešným ustrašeným obličejem. Sestry se zastavily.

Lucifer letěl tou nejvyšší rychlostí, jakou mu křídla dovolila. Po cestě spatřil Balmona a Delii, jak se vzájemně objímají. Jen se zamračil sám pro sebe a pokračoval dál v pátrání po Noře. Neměl čas se jimi zdržovat a neměl dobrý pocit z toho, co uvidí, až ji najde, nebo co nastane.

Nora zavřela oči a začala se soustředit. V její ruce se z jejího plamene vytvořila ohnivá koule. Nebyla vůbec těžká. Lehce s ní mohla manipulovat. Zvedla ohnivou kouli před svůj obličej a natáhla s ní ruku k dvojčatům. Dvojčata se zarazila a byla připravená k útěku. Věděly, že by neměli žádnou šanci v boji, proti své královně. Nora už soustředila svojí sílu, že chce kouli vymrštit na ně, v tom jí ale zachytila mužská ruka, kolem které byl rudý plamen. Plamen její ruku nepopálil. Naopak. Byl pro ní chladnější, než ten její kolem ní.  Podívala se na dotyčného, který ji přerušil. „Lucifere?" rozšířily se jí zorničky, ale vztek nemizel. Zkusila mu svoji ruku vysmeknout, jenže on byl silnější.
„To stačí, Noro," uklidňoval jí jeho hlasem a pomalu dával její ruku dolu. „Prosím, už je po všem," snažil se uklidnit její běsnění. „Jsem tu s tebou," objal jí. Nora pod jeho náporem spadla na kolena. Lucifer se s ní sesunul na zem.
„Proč?" stále se na něj dívala. „Proč si mě nenechal?"
„Kvůli tomuhle," položil její ruku na svoji hruď, kde se mělo nacházet jeho srdce. Nora hned ucítila jeho zrychlený tep. Podívala se na místo, kde měla položenou ruku a následně na něj.
„Lucifere," vydechla jeho jméno a plamen kolem ní zmizel. Lucifer hned kolem jejího nahého těla dal jemně svůj plášť a postavil jí na nohy. „Kde máš rohy?" zeptala se potom, co si ho prohlédla pořádně.
„Noro, prosím, pojď se mnou," políbil jí na ruku, za kterou jí zachytil. Noře samotné poskočilo srdce v hrudi. I když byla zklamaná z Azazela, u kterého si přiznala, že ho miluje, tak v tento moment si začala přiznávat i lásku k Luciferovi. „Jak je tohle možné?"