Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 11.

Ani se nenadáli a byl tu konec pololetí. Profesor Lupin Harrymu slíbil, že po prázdninách začnou výcvik obrany proti mozkomorům, a jelikož naši dva hrdinové z minulosti měli také velký zájem o naučení Patronova zaklínadla, domluvili se s Remusem, že budou mít hodiny společně s Harrym.

Na poslední víkend před prázdninami byli naplánované Prasinky. Tentokrát jeli jenom Lily, Hermiona a Ron. James řekl, že zůstane, aby to nebylo Harrymu líto.

Potom co se s ostatními rozloučili, rozhodli se jen tak bloumat po hradě.

,,Hej, Harry,'' ozval se někdo.

Byli zrovna v polovině chodby ve třetím patře u sochy jednooké čarodějnice. Zpoza ní vykukovali Fred a George.

,,Co tady děláte?'' podivil se Harry. ,,Jak to, že nejedete do Prasinek?''

,,Chtěli jsme vám dvěma dát takový malý, předvánoční dárek,'' oznámil jim a pokynul do učebny kousek od nich.

Vešli a Fred něco vytáhl zpod pláště a položil to na stůl. Byl to velký čtverhranný kus nepopsaného, nesmírně zchátrale vyhlížejícího pergamenu.

,,Co to má být?'' zeptal se Harry dost podezřívavě.

,,To je tajemství našeho úspěchu, Harry,'' vysvětloval George.

James ten pergamen okamžitě poznal. Byl to Pobertův plánek. Plánek, který s přáteli vytvořili. Věděl, že jakmile plánek odkryje svoje tajemství, odhalí i jeho a Lilyino. Plánek totiž ukáže jeho pravé jméno. James na nic nečekal a vytáhl nenápadně hůlku a použil na plánek silné matoucí kouzlo.

,,Je nám líto, když ho máme někomu dát, věřte nám, ale my už ho známe z paměti a sami ho už nepotřebujeme. Vám se bude hodit víc.''

,,K čemu nám bude kus starého pergamenu?'' podivil se Harry.

Fred už se nadechoval, aby Harrymu vysvětlil, co to je, ale James ho předběhl: ,,Já vím, co to je. To je Pobertův plánek! Kde jste ho vzali?''

,,Řekni jim to, Georgi!''

,,V prvním ročníku jsme se dostali do takového malého - naznačil mezi dvěma prsty - problému s Filchem.''

,,Nechali jsme v jedné chodbě vybuchnout bombu hnojůvku a jeho to z nějakého důvodu rozčílilo...'' doplnil Fred.

,,Odvlekl nás k sobě do kanceláře a začal nám vyhrožovat obvyklými nápravnými prostředky, školními tresty a věšením za kotníky ve sklepení, však to znáte.''

,,A nemohli jsme si prostě nevšimnout zásuvky na jedné z jeho kartoték, která byla označená jako Zabavené a obzvlášť nebezpečné předměty.''

,,A my si nemohli pomoct, proto George zorganizoval manévr na rozptýlení pozornosti a do chodby hodil další bombu hnojůvku.''

,,A ty jsi šlohnul tohle. Umíte s tím vůbec zacházet?'' zeptal se Harry.

,,No jistě,'' pousmál se Fred. ,,Tahle báječná hračka nás naučila víc než všichni profesoři dohromady.''

,,Myslím, že by z vás dvou měli tvůrci radost,'' prohlásil James.

Fred s Georgem se podívali na Jamese s dychtivým pohledem a jako jeden se ho zeptali: ,,Ty víš, kdo ho vytvořil?''

,,Vím, ale podle mě by tvůrci nechtěli, abych to někomu prozradil, ale možná vám to někdy povím.''

,,Vy tři mě napínáte,'' prohlásil Harry.

George se ušklíbl, vytáhl hůlku, lehce se pergamenu dotkl a pronesl: ,,Slavnostně přísahám, že jsem připravený ke každé špatnosti.''

Po těchto slovech se z místa, kterého se dotkl hůlkou, začaly okamžitě šířit tenké inkoustové čáry. Propojovaly se navzájem, křižovaly se a rozbíhaly do všech rohů pergamenu, a pak se pod horním okrajem začala rýsovat slova psaná ozdobným písmem, která hlásala:

     Pánové Náměsíčník, Červíček,
      Tichošlápek a Dvanácterák,
  dodavatelé čarodějných pomůcek
            pro všechny rošťáky,
        mají tu čest vám předvést
          POBERTŮV PLÁNEK

James se pousmál. Tohle bylo jednoznačně to nejlepší, co kdy vymysleli. Tato mapka ukazovala dopodrobna celý bradavický hrad a školní pozemky. Skutečně pozoruhodné však byly maličké inkoustové tečky, které se po ní pohybovaly, každá označená jménem. Například tečka, označená jako Albus Brumbál, přecházela ve své pracovně sem a tam a školníkova  kočka paní Norrisová slídila po druhém patře.

Také tam byli tajné chodby, které vedly...

,,Přímo do Prasinek,'' Fred, který sledoval Harryho pohled na chodby, jako by Jamesovi četl myšlenky. ,,Celkem jich je sedm. O těchhle čtyřech Filch ví, ty nedoporučuji,'' ukázal, které má na mysli. ,,Ale jsme si jistí, že o těchhle ostatních víme jen my. Tuhle, co začíná za zrcadlem ve čtvrtém patře, jsme používali až do loňské zimy, pak se ale propadla a je kompletně zablokovaná. A myslíme, že touhle chodbou nikdy nikdo nechodil, protože hned u vchodu je Vrba mlátička. Ale tahle vede rovnou do sklepa pod Medovým rájem. Už jsme jí mockrát využili. A jak jste si možná všimli, vchod je hned před touhle učebnou, leze se do ní hrbem té jednooké čarodějnice.''

,,Dobrá, teď už víte vše,'' prohlásil energicky George. ,,Hlavně to nezapomeňte po použití smazat...''

,,Protože jinak by si to mohl přečíst každý,'' doplnil ho Fred varovným tónem.

,,Znova na to klepněte a řekněte: ,,Neplechu ukončena!'' a plánek zmizí.''

,,Uvidíme se v Medovém ráji,'' mrkl na ně George. Pak společně s bratrem vyšel z učebny.

,,Tak pojď Harry,'' řekl James. ,,Abychom to stihli.''

,,Myslíš, že je ten plánek bezpečný?'' zeptal se ho nervózně Harry.

,,Jo, určitě je bezpečný,'' ujistil ho James s nadšením.

Přešli k soše, ale pak Harryho něco napadlo.

,,Mohli bychom si vzít neviditelný plášť po mém tátovi.''

,,Ty máš neviditelný plášť?'' Harry přikývl.

,,Tak pro ten musíme zajít.'' A s těmito slovy se rozběhli do nebelvírské věže.

Pak se vrátili i s neviditelným pláštěm.

Zdravím,
doufám, že se vám nová kapitola líbila. Napište mi svůj názor do komentářů. Všem chci moc poděkovat za krásné komentáře a hlasy. Opravdu moc si toho vážím.❤

                                   Kajka ❤