Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 13.

Pod stolem dopadla sklenice. James ztuhl, ale všimla si toho jen Lily.

,,Black a Potter,'' povzdychla si profesorka. ,,Výjimečně inteligentní a taky velcí rošťáci, větší jsem snad nezažila.''

,,No, Fred a George Weasleyovi by jim mohli konkurovat,'' uchechtl se Hagrid.

,,Člověk by řekl, že jsou bratři, nerozluční bratři,'' přidal se profesor Kratiknot.

,,Samozřejmě!'' přisvědčil ministr. ,,Potter Blackovi důvěřoval víc než všem svým ostatním kamarádům. A stejné to bylo i po dokončení školy. Když si James bral Lily, byl mu Black za svědka. Také ho ustanovili Harryho kmotrem, ale o tom Harry nemá ani tušení. Určitě by ho to trápilo.''

,,Protože se z Blacka stal spojenec Vy-víte-koho?''

,,Je to mnohem horší, než se zdá...'' Popletal ztišil hlas. ,,Moc lidí neví, že Potterovi si byli vědomi, že je Vy-víte-kdo hledá. Brumbál měl v řadách smrtijedů užitečné špehy, a jeden z nich mu to prozradil. Brumbál Jamese a Lily okamžitě varoval. Poradil jim, že by se měli ukrýt pod Fideliovo zaklínadlo.''

,,Jak to funguje?'' zajímala se madame Rosmerta.

,,Je to nesmírně složité kouzlo, které začaruje tajemství do nitra vybrané osoby neboli Strážce tajemství,'' vysvětloval profesor Kratiknot. ,,Dokud se Strážce nerozhodl tajemství vyzradit, Vy-víte-kdo mohl prohledávat vesnici, kde Potterovi bydleli, třeba celé roky, a neměl by sebemenší šanci je najít, i kdyby jim stál na prahu.''

,,Takže Black se stal Strážcem tajemství Potterových?''

,,James řekl Brumbálovi, že Black by raději zemřel, než aby tajemství prozradil. Brumbál měl ale starosti, dokonce nabízel, že se sám stane Strážcem,'' řekla profesorka.

,,Brumbál Blacka podezíral?'' vyjekla hospodská.

,,Byl si jistý, že někdo blízký Potterovým je zrádce.''

,,James na tom i přesto trval?''

,,Ano,'' potvrdil Popletal. ,,Netrvalo to ani týden a ...''

,,... Black zradil?'' vydechla Rosmerta.

,,Přesně tak. Black se už nejspíš nechtěl přetvařovat a chtěl se veřejně prohlásit za stoupence Vy-víte-koho, nejspíš to chtěl provést v okamžiku, kdy Potterovi zemřou. Jenomže pak Vy-víte-kdo zmizel a bylo to. Black se ukázal jako zrádce a neměl nikoho, kdo by se za něj postavil. Musel uprchnout...''

,,Špinavej, smrdutej vodpadlík!'' zahulákal Hagrid, až polovina hostů ztichla.

,,Tiše,'' uklidňovala ho profesorka McGonagallová.

,,Já ho potkal!'' zavrčel Hagrid. ,,To já vynes Harryho z Lilyina a Jamesova domu, vytáh sem ho z trosek, když se tam najednou vobjevil Sirius Black na tý jeho lítací motorce. Nevěděl sem, že dělal Jamesovi a Lily Strážce tajemství, prostě sem myslel, že se vo tom neštěstí doslech a přijel se podívat, esli by se nedalo eště něco udělat. Byl bílej jak stěna, celej se klepal a já ho eště utěšoval!''

,,Ne tak nahlas, Hagride!'' napomenula ho profesorka McGonagallová.

,,Jak sem měl vědět, že to neni kvůli Lily a Jamesovi? Že je to Vy-víte-kdo, na kterym mu záleželo? A pak mi řekl: ,,Dej mi Harryho Hagride, sem jeho kmotr, je moje povinnost postarat se o něj!'' Ale Brumbál mi nařídil ho přivést k jeho tetě a strýci a to sem mu taky řek. Nejdřív se se mnou dohadoval, ale pak mi řek, abych tam Harryho odvez na jeho motorce, řek mi, že už ji prej nebude potřebovat. Už tehdy mi na tom mělo bejt něco divnýho, protože von tu svoji motorku miloval. Ale dala se snadno vysledovat, a jelikož Brumbál věděl, že Black zradil, nemoh ji mít s sebou. A Black věděl, že bude muset ještě ten večer zdrhnout, protože po něm už za pár hodin pude ministerstvo. Někdy si ale řikam, co by se stalo, kdybych mu Harryho dal? Asi by ho někde hodil do moře, syna svýho nejlepšího kamaráda. Ale tak to prostě chodí. Když někdo sejde z cesty, neni nic, na čem by mu eště záleželo...''

Nastalo dlouhé ticho. Pak se ale ozvala Rosmerta: ,,Ministerstvo ho ale dopadlo hned druhý den. Nedokázal utéct.''

,,Tak to úplně nebylo, my ho nenašli. Byl to Petr Pettigrew, další přítel Potterových. Vydal se za ním úplně sám.''

,,Pettigrew? Ten, co se jim v Bradavicích věčně vešel na paty? Myslím, že nebyl ničím výrazný,'' přemýšlela.

,,Potter a Black byli jeho hrdinové,'' ujala se slova profesorka. ,,Petr se jim ovšem svým nadáním nikdy nemohl rovnat. Byla jsem na něj dost přísná a teď toho lituji, když se stalo, to co se stalo.''

,,Pettigrew zemřel hrdinskou smrtí. Mudlové, kteří to celé viděli, nám popisovali, jak Pettigrew vzlykal, ,,Lily a James, Siriusi! Jak jsi to mohl udělat?'', sáhl po své hůlce, ale Black ho předešel. Jediné, co z Pettigrewa zbylo, byl prst a hromádka zkrvaveného oblečení.''

Někdo se hlasitě vysmrkal. ,,Byla to hloupost,'' prohlásila profesorka. ,,Měl to nechat na ministerstvu...''

,,Proti němu by obstála jen jednotka plně vycvičených kouzelníků. Já jsem tam tehdy byl a nikdy na to nezapomenu. Kráter uprostřed ulice, všude mrtvoly, ječící mudlové a Black? Ten tam stál a smál se...'' Popletalův hlas umlkl. Ozvalo se další smrkání.

,,Takhle to tedy bylo,'' pokračoval Popletal. ,,Blacka převezli do Azkabanu a Pettigrew dostal Merlinův řád prvního stupně.''

,,Je pravda, že Black zešílel, pane ministře?'' zeptala se Rosmerta.

,,Kéž by to byla pravda, Rosmerto,'' odpověděl váhavě. ,,Porážka jeho pána ho na chvíli o rozum určitě připravila. Určitě musel být zoufalý, když zabil Pettigrewa a ty mudly.'' Na chvilku se odmlčel, jako by si chtěl dobře rozmyslet, co vlastně řekne. ,,Navštívil jsem ho v Azkabanu, těsně před tím, než utekl. Většina vězňů jen sedí a pro sebe si mumlá, ale Black vypadal tak nějak... normálně. Vyvedlo mě to z míry. Mluvil se mnou rozumně. Zeptal se, jestli mu nemůžu dát své noviny, že si chce luštit křížovky. Jako by na něj mozkomorové vůbec nepůsobili a přitom se u něj střídají ve dne v noci.''

,,Co si myslíte, že chce Black udělat po tom, až najde, co v Bradavicích hledá? Nechce se snad přidat k Vy-víte-komu, že ne?''

,,Obávám se, že ano. Musíme ho chytit dřív, než se mu to podaří, ať už to první nebo druhé. Myslíme si, že by v Bradavicích mohl hledat Harryho Pottera, a je vám jasné, co by mu udělal, kdyby ho našel. Co se týče druhé možnosti, jestli je Vy-víte-kdo někde venku bez moci a opuštěný, není taková hrozba, ale kdyby se k němu vrátil jeho nejoddanější služebník...'' Popletal nedopověděl.

,,Poslyšte, Korneliusi, pan ředitel už čeká, měli bychom vyrazit zpátky,'' ozvala se profesorka McGonagallová.

Ozvalo se šoupání židlí, klapot bot a otevírání dveří. Harry vylezl z pod stolu. Nikdo nevěděl, co by měl říct.

Zdravím,
doufám, že se vám nová kapitola líbila. Napište mi svůj názor do komentářů. Všem chci moc poděkovat za krásné komentáře a hlasy. Opravdu si toho vážím. ❤

Kajka❤