Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 73.

Lóže se začala zaplňovat. Nakonec se objevil i ministr kouzel Kornelius Popletal spolu s bulharskou delegací včetně bulharského ministra kouzel. První věc, kterou Popletal udělal, bylo seznámit Harryho s bulharskými kouzelníky. Ani se nesnažil skrývat, že se chce pochlubit. A Harry neodporoval.

Lily sledovala, jak se Popletal snaží bulharskému ministrovi vysvětlit, kdo vlastně Harry je. Vztek v ní vřel, když Popletal předváděl Harryho jako nějakého dobře vycvičeného psa. Nejradši by od nich Harryho odtáhla, ale jak se mohla postavit samotnému ministrovi kouzel, i když se jednalo o Popletala?

„No, však víte... Harry Potter, chlapec, který zůstal naživu." A ukázal Harrymu na čelo, kde byla jeho jizva. Zdálo se, že bulharský kouzelník pochopil, co se mu Popletal snažil sdělit, a rovněž ukázal na Harryho jizvu. Zavolal na ostatní ze své skupiny, a pak si Harryho všichni prohlíželi. Člověk by čekal, že alespoň někteří z nich budou slušně vychovaní, a místo toho si Harryho prohlíží jako kuriozitu.

Když se všichni dostatečně vynadívali, přivedl jim Popletal Harryho zpátky. Nejdříve pozdravil pana Weasleyho, a pak se obrátil k Lily a Jamesovi, jako kdyby byli starými přáteli. Lily si na tváři udržela zdvořilý úsměv, zatímco si připomínala, že se jich chce Popletal zbavit.

„Mám to s nimi těžké," postěžoval si ministr. „Tyhle věci za mě většinou vyřizuje Barty Skrk, ale ten se někam ztratil."

„To mě vážně mrzí," zamumlal James tiše, aby to Popletal neslyšel.

Ministr se podíval za ně k východu z lóže a celý se rozzářil. „Luciusi, konečně jste tady. S mým osobním hostem se, předpokládám, znáte," obrátil se zpátky na Jamese a Lily.

„Vlastně nijak zvlášť," odtušil James. „Pan Malfoy chodil do šestého ročníku, když jsme s Lily nastoupili do Bradavic, pokud si dobře vzpomínám..."

Jenže Popletal ho už neposlouchal. Místo toho vykročil k panu Malfoyovi a jeho rodině. Plavovlasá žena, kterou Lily ze své doby znala jako Narcisu Blackovou, členku stejné čistokrevné rodiny jako Sirius, elegantně proplouvala davem vedle svého manžela. Jen o krok za nimi se držel Draco Malfoy. Na tváři měl samolibý úsměv, který lehce zakolísal ve chvíli, když se podíval jejich směrem a všiml si jejich skupinky.

„Dobrý večer, pane ministře." Lucius Malfoy si potřásl rukou s Popletalem. „Moje žena Narcisa a náš syn Draco," představil zbytek své rodiny.

„Moc mě těší." Popletal políbil paní Malfoyové ruku. „Jsem rád, že vás konečně poznávám, paní Malfoyová. Váš manžel je velmi štědrý přispěvatel snad všech organizací spravovaných ministerstvem."

„Já vím, on měl vždy srdce na pravém místě," zašvitořila paní Malfoyová sladce.

„Myslím, že bych vás měl představit jakožto našeho velkého podporovatele a mého osobního přítele." Ukázal na zahraniční delegaci. „Jeden z nich je samotný bulharský ministr a je tam i spoustu dalších vlivných lidí, se kterými bych vás chtěl seznámit." A odvedl je pryč.

Čas zdvořilých konverzací se pomalu chýlil ke konci. Ludo Pytloun se připravoval na svou roli komentátora dnešního zápasu. Všichni se začali usazovat. Malfoyovi měli místo v řadě hned za nimi, což – jak se zdálo – jim moc po chuti nebylo. Lucius Malfoy se rozhodl odpovědět na tuto zcela jistě nesmírnou urážku další urážkou.

„Dobrý večer, Arture. Málem jsem vás přehlédl. Vůbec bych vás tu nečekal. Nemyslel jsem si, že byste měl dost peněz na ty nejhorší místa tady, natož abyste se dostal do nejvyšší lóže. A ještě k tomu jste s sebou vzal tolik lidí..." pronesl tiše, aby ho nezaslechl Popletal. „Ministerstvo vám zvedlo plat? Jestli ano, tak to muselo být pořádně, protože předtím jste určitě moc nedostával..." ušklíbl se.

Pan Weasley neodpověděl, ale jeho oči prozrazovaly velkou nelibost vůči panu Malfoyovi. Ticho mezi nimi se protahovalo. Nakonec pan Malfoy přesunul svou pozornost na Jamese. „Pane Pottere, o vás a vašem záhadném příchodu z minulosti se teď všude mluví." Propaloval Jamese opovržlivým pohledem. Lily, stojící vedle něj, vůbec nevzal na vědomí.

„Slyšeli jsme..." odpověděl James chladně. Jednou rukou objal Lily kolem ramen, jako by jí i panu Malfoyovi chtěl ukázat, že on Lily z rozhovoru vynechávat nebude. Malfoy pohyb jeho ruky sledoval a v očích se mu zračilo znechucení. Lily došlo proč. James byl čistokrevný kouzelník, zatímco Lily byla jediná čarodějka v své rodině. Mudlovská šmejdka, ozval se jí v hlavě hlas Severuse Snapea. Pan Malfoy si zakládal na čistotě své krve. Z jeho pohledu James svou pošpinil, když si vzal mudlovskou čarodějku.

Málem o krok ustoupila, když na ni padlo uvědomění. Smrtijed. Podle toho, co se Lily dozvěděla, Lucius Malfoy tvrdil, že za první kouzelnické války byl pod kletbou Imperius, ale nepochybovala, že se k Voldemortovi přidal dobrovolně. Možná dokonce vraždil čaroděje a čarodějky, kteří byli stejného původu jako ona.

Lily měla pocit, jako kdyby zkameněla. Padl na ni stejný strach, který měla ve své době neustále. Stálo ji to veškeré sebeovládání, aby se dokázala Malfoyovi podívat přímo do tváře. Nehodlala mu udělat tu radost a dát najevo svůj strach. Připomínala si, že teď nejsou v jejich době, kdy se nikomu nedalo pořádně věřit a už vůbec ne lidem, kteří určitě s Voldemortem sympatizovali. Byli tady už rok a ona si pořád úplně nezvykla, že se nemusí bát. Voldemort byl pryč. Alespoň pro tuto chvíli.

I Jamesova přítomnost vedle ní jí dodávala na klidu. Věřila, že by ji ochránil, kdyby bylo potřeba. Tak jako ji chránil v posledních několika dnech, kdy toho na ni bylo moc. Pomohl jí a byl tu pro ni, když ho potřebovala. V duchu se musela pousmát. Kdyby svému o rok mladšímu já řekla, jaký mají s Jamesem dnes vztah, nevěřilo by jí.

Pan Malfoy usoudil, že z Jamese nic dalšího nedostane, a tak se s rodinou usadil na svá místa.

Když byli všichni v lóži usazení, stadion naplnil hlas Luda Pytlouna.

„Dámy a pánové," zaburácel s hůlkou namířenou na hrdlo. S pomocí kouzla zvyšoval hlasitost svého hlasu. „Vítejte na finále 422. mistrovství světa ve famfrpálu!"

Zdravím,
doufám, že se vám nová kapitola líbila. Děkuji za všechny hezké komentáře a hlasy.❤

Kajka