Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 42.

Protesty byly marné. Snažili se ministra přesvědčit, ale on nad tím jen mávl rukou.

„Brumbále, nemohl byste je nějak odčarovat? Už mi ty jejich řeči o tom, že je Black nevinný, začínají lézt na nervy."

Lily štvalo, jak o nich mluvil, jako kdyby tam ani nebyli.

Ředitel neodpověděl, avšak Popletal to bral jako souhlas.

„Dobře. Severusi, chcete jít se mnou?"

„S největším potěšením."

Pak se Popletal otočil, až za ním jeho plášť zavlál, a Severus ho následoval. Jen se za nimi zaklaply dveře a kroky na chodbě odezněly, Harry, Hermiona a Ron začali Brumbála zasypávat tvrzeními a důkazy o Siriusově nevinně.

„Já vám věřím," uklidnil je Brumbál. „Ale nikoho jiného asi nepřesvědčíte."

„Ale musí být nějaký způsob, jak Siriuse zachránit!" řekla Lily.

„Kdyby se tak dal vrátit čas, že ano? Dám radu. Sirius je zamčený v pracovně profesora Kratiknota. Sedmé patro, třinácté okno zprava v západní věži. A můžete zkusit zachránit i někoho jiného."

„Pane profesore, to nesmím..." Hermiona byla jediná, kdo Brumbála pochopil.

„Já vím, ale tohle je důležitější než nějaký zákaz. Hlavně nezapomeňte, že vás nikdo nesmí vidět." Podíval se na hodinky. „Je za pět minut půlnoc. Postačí tři obrátky. Vím, že to zvládnete." A pak odešel. Bez dalšího slova, bez vysvětlení.

„Tak to nechápu," prohlásil Ron.

„Já ano. Promiň, Rone, ale musíš tu zůstat. Lily, půjdeš s námi?" zeptala se Hermiona.

„Kam?"

„Uvidíš."

Hermiona vytáhla zpod hábitu dlouhý zlatý řetízek. „Pojďte sem."

Přehodila jim řetízek kolem krku. Byl delší než se na první pohled zdálo, bez sebevětší námahy si ho všichni tři přetáhli přes hlavu.

„Co to děláte?" zeptal se teď už úplně zmatený Ron.

„Pak ti to vysvětlíme," odbyla ho Hermiona.

Chytla do ruky přívěšek, malé přesýpací hodinky.

„To je obraceč času?" zeptala se Lily. Viděla ho jen na obrázcích, ale ve skutečnosti vypadal mnohem magičtěji.

„Přesně tak."

Hermiona třikrát otočila hodinky.

Ošetřovna se rozplynula. Všechno se vracelo. Svět kolem postupně zrychloval. Světla začalo přibývat. Obrazy se míhaly. A pak zpomalovaly, až se úplně zastavily.

Pořád byli na ošetřovně.

„Co se stalo?" zeptal se Harry.

„Vrátili jsme se v čase o tři hodiny."

„Ale jak?"

„Pomocí tohohle." Ukázala mu hodinky. „Je to obraceč času. Dostala jsem ho od profesorky McGonagallové, abych zvládala hodiny, ale to je teď vedlejší."

„Musíme přijít na to, co tu máme dělat," zamyslela se Lily. „Teď se musí stát něco, co máme změnit."

„Právě jdeme k Hagridovi kvůli popravě Klofana," doplnil ji Harry. „To znamená, že ho můžeme zachránit!"

„Máš pravdu," souhlasila Lily. „Díky němu pak můžeme zachránit Siriuse."

„Takže jdeme k Hagridovi."

Vyběhli z ošetřovny, ven hlavní bránou a po schodech na pozemky.
„Musíme být opatrní. Tudy jsme šli s Jamesem. Pamatuji si, že jsem něco slyšela a pořád jsme se otáčela, takže se budeme držet dál."

Vyrazili kolem skleníků a doběhli až do lesa. Před sebou slyšeli šustění listí a prskání větviček. Lily se schovala za strom a jen po očku vykoukla.

Viděla samu sebe, jak kráčí k Hagridovu srubu spolu s Jamesem. Její minulé já se otočilo vteřinu potom, co se Lily opět skryla za strom.

A tak pokračovali celou cestu. Nakonec dvojice James a Lily vyšli z lesa, došli až k Hagridovým dveřím a zaklepali. Obr je pustil dovnitř.

Zato trojice Lily, Hermiona a Harry pokračovali po okraji lesa až k záhonku s dýněmi, kde, jak věděli od Hagrida, byl Klofan uvázaný.

Zdravím,
Omlouvám se za kratší kapitolu, příště vám to vynahradím.❤️
Doufám, že se vám nová kapitola líbila. Moc děkuji za pěkné komentáře a hlasy.❤️

Kajka