Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 39.

„Nemůžu... Uvěřit, že jste tady," začal pomalu Harry.

„My taky ne," přikývl James.

„Vždycky jsem vás chtěl poznat," pokračoval Harry. „Často jsem přemýšlel, jací asi jste. A teď stojíte tady, přímo vedle mě, a já nevím, co bych měl říct."

„Tak neříkej nic," poradila mu Lily. „Nech si to projít hlavou."

Dál tedy pokračovali v tichosti. Lily si prohlížela stěny chodby. Nebyly nijak zajímavé, ale Lily si nemohla pomoct. Nevěřila, že šest let, které v Bradavicích strávila, byla tak blízko tajné chodby do Chroptící chýše. Samozřejmě věděla, že v Bradavicích tajné chodby jsou, ale o téhle nic netušila.

Když se vynořili pod Vrbou, Křivonožka stiskl suk na kmeni a zastavil tak větve připravující se k útoku.

Ron, Remus a Pettigrew se odbelhali kousek dál od Vrby následováni Hermionou, v jejíž tváři se zračila starost nejspíš o Rona.

Lily zahlédla, jak se Křivonožka vydal směrem k hradu, a sledovala ho tak dlouho, dokud se neztratil ve tmě.

Sirius pustil Snapea na zem a nechal ho ležet v trávě. James a Harry k němu přistoupili.

Lily zůstala stát kousek od nich, připadalo jí, že se jí jejich konverzace netýká, přece jen se Siriusem nikdy moc nepřátelila, tak jako James. Oni si spolu určitě budou chtít povídat sami a Harry, jakožto Siriusův kmotřenec, měl jistě také pár otázek.

Neslyšela přesně, o čem si povídají, dokud k ním Sirius nepřistoupil a neobjal ji.

„Tak rád tě opět vidím," usmál se na ni. Teď už mnohem víc připomínal jejího bývalého spolužáka.

Lily nevěděla, co říct, jen mu oplatila úsměv.

„Napadlo mě," pokračoval nejistě Sirius a tentokrát mluvil i na Jamese a Harryho, „že byste mohli bydlet u mě přes prázdniny, až se to tady všechno uklidní a až budu zproštěn obvinění."

„Já bych moc rád," vyhrkl Harry bez přemýšlení.

„Proč ne, hrozně bych chtěl slyšet, co všechno se stalo po konci pátého ročníku. A co ty, Lily?" Jamesovi oči překypovaly nadšením. Nemohla nic jiného, než souhlasit.

Na školní pozemky dopadlo měsíční světlo. Listy Vrby mlátičky dostaly stříbrný odstín. Lily si pomyslela, že je to krásné. A pak jí to došlo.

James a Sirius si vzpomněli hned, ale jí to pár vteřin trvalo. Byl úplněk. Podívala se na Remuse, on jí pohled opětoval, a ve chvíli, kdy na něj dopadly měsíční paprsky, ztuhl.

Lily přesně poznala moment, kdy to došlo i ostatním. Remus dnes večer neměl svůj lektvar.

Rona, Hermionu a Pettigrewa zachvátila panika. Byli Remusovi nejblíž.

Harry vyrazil vpřed, ale než stihl ujít pár kroků, James ho zarazil.

„My se o ně postaráme," prohlásil James pevným hlasem.

Lily neměla tušení, jak to chce udělat. A nevěděl to ani on.

Remus se začínal měnit. Lily od něj nemohla odtrhnout pohled, od obličeje plného bolesti a zděšení spolu s narůstajícím hladem a touhou po krvi, od rukou, na kterých pomalu rostly drápy, a těla, na němž mu začínala rašit vlkodlačí srst. Pohled na něj ji bolel.

Remus se plně proměnil a upustil hůlku.

Hermiona se snažila odtáhnout Rona do bezpečí, zatímco Pettigrew se zkoušel dostat z pout.

Sirius se také proměnil. Velký černý pes, který stál na jeho místě, se vrhl na vlkodlaka a táhl ho pryč od všech ostatních.

James přiběhl k Hermioně a Ronovi, kterému pomohl postavit se na nohy, a křikl na Lily a Harryho: „Hlídejte Petra!"

Pak si přehodil Ronovu ruku přes ramena a s Hermioninou pomocí ho dostal daleko od Remuse do bezpečí.

Lily se řídila Jamesovým povelem, a stejně tak i Harry, a zamířila na Petra hůlkou. V tu chvíli se mu podařilo rozvázat provazy. Změřil si Lily pohledem, jako by odhadoval, jestli by byla schopná mu ublížit, očima zalétl i k Remusově hůlce na zemi. Přemýšlel. Muselo mu být jasné, že ji nestihne zvednout.

Harry mu mířil do zad. Ve chvíli, kdy Pettigrew zaútočil na Lily, nestačil zareagovat.

Lily od Pettigrewa stála ani ne dva kroky, a to byla chyba. Kdy byla dál, stihla by seslat nějaké zaklínadlo. Místo toho ji Pettigrew udeřil kamenem do hlavy. Nevěděla, kde ho vzal, možná když se škrábal nahoru z chodby, nepozorovaně ho zvedl ze země, a možná ho měl někde schovaný celou dobu. Na svou stavbu těla se pohyboval až překvapivě mrštně.

Lily se zatmělo před očima. Poslední, co vnímala bylo, jak jí vyškubl hůlku z ruky. 

Zdravím,
doufám, že se vám nová kapitola líbila, i když nebyla nijak speciální.
Děkuji moc za všechny hlasy a komentáře.❤
Přeji vám veselé Vánoce, užijte si je se svou rodinou.🙂🎄

Kajka❤

P.s. Pokud vás baví můj styl psaní a podobně, můžete se podívat na můj profil, najdete tam novou knihu Povídky z šuplíku. Pokud napíšu nějaký kratší příběh, který nebude potřebovat samostatnou knihu, najdete ho tam. Už teď tam je jeden příběh a do Silvestra snad přibude další. Můžete to brát jako dárek k Vánocům.😇❤