Poznám svého syna (HP + POBERTOVÉ - Fanfikce)

Kapitola 50.

Zatímco James se snažil Harrymu vyhýbat, co jen to šlo, Lily ho musela najít. Potřebovala se s ním domluvit na setkání.

Harry upřeně koukal do krbu ve společenské místnosti, a jak se zdálo, přemýšlel. Naštěstí pro Lily byl sám, a tak nemusela snášet nepříjemně zvědavé pohledy. Nevšiml si jí, dokud se neposadila vedle něj na pohovku. Lily si srovnala hábit a smetla imaginární smítka prachu, snažila se získat trochu času navíc. Potřebovala si znovu zopakovat, co mu vlastně řekne. Odkašlala si, Harry na ni nereagoval.

„Harry?" Když už si Lily myslela, že neodpoví, zabručel. Lily tedy pokračovala: „Ani jsem neměla příležitost zeptat se, jak ti je?" Bylo to něco mezi otázkou a poznamenáním.

„Zkus hádat," odpověděl kousavě. „Mí mrtví rodiče nejsou mrtví a kupodivu nejsou ani rodiče. Všichni na škole to tuší. To, že můj kmotr, který měl být zrádce a vrah, jím není, ani nekomentuji. Ne, ale vážně. Jak mi asi může být?"

„Promiň, tak jsem to nemyslela." Jasně, že se necítil dobře.

„Ne, ty promiň. Je to k vám nefér. Nemůžete za to."

Nastala dlouhá chvíle ticha. Lily nevěděla, co dál říct a jak začít o tom, proč vlastně přišla. Pak ji napadla její vlastní otázka.

„Co ti o mně a Jamesovi řekla má sestra?" zeptala se Lily.

Harryho ta otázka z nějakého důvodu překvapila. „Jen to, že jste zahynuli při autohavárii."

Lily pomalu přikývla.

„To je tvoje jediná reakce? Přikývnutí? Nejsi na tetu naštvaná? Vždyť jste se postavili jednomu z nejmocnějších černokněžníků všech dob a ona vaši smrt vydávala za nehodu! Všem tvrdila, že James byl opilec."

„Víš, Harry, to je složité..."

„Tak mi to vysvětli! Celý život mě zajímá, proč mě teta se strýcem nenávidí, protože to očividně není jen tím, že jsem čaroděj! A taky by mě hrozně zajímalo, proč mě nenávidí Snape! Ty si s ním byla kamarádka. Co se stalo?"

„Opravdu to chceš vědět?"

A tak se domluvili. I s Jamesem se sejdou před ředitelnou a za pomoci myslánky mu ukážou, co chce. Brumbál Lily a Jamese ujistil, že je nechá s Harrym o samotě, zatímco je učil kouzlo k vyjmutí vzpomínek a jejich následné uložení do myslánky. Bylo to vůbec poprvé, co se Lily s podobnou věcí setkala. Matně si vzpomínala, že o myslánkách a kouzlech s nimi spojených něco četla, ale to bylo všechno. Lily přemýšlela, které vzpomínky by byly nejlepší. Zaujatě sledovala, jak ty stříbrné provázky vytažené z její mysli padají do starodávné nádoby. James na druhou stranu vypadal, že uteče dřív, než se jeho vzpomínky dotknout tekutiny obsažené v myslánce.

Nicméně o hodinu později stoupali po schodech spolu s Harrym a měli vše připraveno. Za chůze mu vysvětlovali, co se bude dít.

Obstoupili myslánku. Harry se na ni podezřívavě mračil. I přes svou nedůvěru se ponořil jako první.

„Tak jdeme." Lily se snažila dodat sobě i Jamesovi odvahu. Tohle může změnit všechno, hlavně to, jak je bude Harry vnímat.

S další vlnou nevole se ponořil i James. Lily se naposled zhluboka nadechla a vydechla. Sklonila se nad tekutinou a pod hladinou zahlédla první vzpomínku. Byla její, ještě z doby, kdy nevěděla nic o čarodějném světě. Myslánka ji vtáhla dovnitř.

Lily dopadla nohama na pevnou zem. Byl teplý letní den a spolu s Harrym a Jamesem stáli na malém dětském hřišti. Hřiště jejího dětství, kde se svou sestrou Petunií trávila spoustu jejich volného času. Tento den nebyl výjimkou. Dvě malé dívenky se houpaly na houpačkách. Lily si připomněla ten pocit volnosti, který tehdy cítila. Tehdy se jí život obrátil naruby a její vztah se sestrou se nejspíš nadobro zničil.