²TALIE: Čarodějky, jež nemají srdce

KAPITOLA⁰³ Má srdce z kamene

na Moherských útesech
léto léta Páně roku 1497

James se často ráno probouzel do mlhy, která tenhle dům chránila před nezvanými návštěvníky a přemýšlel, nač tu ještě zůstává: Morgana byla na tisíce mil mimo jeho dosah a její dceři ani tomu protivnému Morfeovi by po tolika týdnech nočních rozhovorů nemohl ublížit.

Ať se jde Campbell vycpat! říkával si často statečně, když ulehal mezi kožešiny a zavíral oči po náročném dni. Ať jdou všichni Strážci slova do Pekla s těmi svými kodexy a zásadami!

Ovšem každé ráno se probouzel do stejného dilema.

Nemohl zůstat, protože každým dnem se zvyšovala šance, že bude muset zabít, nebo bude zabit, ale navzdory tomu zároveň nemohl odejít.

Vždy tu bylo nové téma, nebo rozhovor. Nemohl odejít, protože ještě nedopověděl celý průběh peloponéských válek; nemohl odejít, protože mu dívka slíbila, že ho vezme na výběžek, odkud je vidět až na Aranské ostrovy.

Nemohl odtud odejít; teď už ne. Ne bez rozloučení.

na Moherských útesech
zima léta Páně roku 1497

A najednou tu byl leden a dívka začala být neklidná.

"Blíží se její lá breith, příteli," vysvětlil Morfeus ospale, když se ho na to James zeptal – nikdy mu neřekl jménem, ale tentokrát už neměl pocit, že ho tak uráží.

Dívka, které začal říkat Scarlet po své snoubence, jejíž kresbu ji ukazoval ze svého deníku, ho učila irštinu; sice nedokázal napodobit zpěvavý přízvuk, který ho mezi jejími rty okouzloval, ale naučil se rozumět.

"A porozumění, příteli," řekl Morfeus, "je klíčem k poznání."

"Narozeniny," řekl James, když si v duchu prolistoval slova, které znal.

"To nejsou jen narozeniny, příteli," zamumlal kocour se zavřenýma očima. "Je to přechod mezi dětstvím a dospělostí. Blíží se čas jejího obřadu."

Jamesovi se stáhl žaludek. "Bude z ní čarodějka?"

Morfeus se obtěžoval otevřít jedno oko. "Příteli," oslovil ho a James v jeho hlase ucítil blahosklonný úsměv, "Scarlet je čarodějkou od narození. Její krev, její maso a každá její kost přímo vibruje Mocí."

"Potom bych tedy," začal James ztěžka, "měl odejít. Morgana jistě přijde na lá breith své dcery."

"To ano," přisvědčil Morfeus a protáhl se po kočičím způsobu, "přijede a odvede si ji sebou na Sabat před ostatní čarodějky. Tam nemají smrtelníci své místo," přeměřil si ho lesklým okem, "ovšem Scarlet by mrzelo, kdyby to měl být konec našeho přátelství."

James nechápavě zatřásl hlavou. "Říkal jsi –"

"Že tě Morgana roztrhá na kusy," dokončil Morfeus klidně a zase se stulil do klubíčka. "Má horkou krev, ale v jádru... hm, v jádru jádra je to žena, kterou bys mohl milovat. Žena, kterou by mohl milovat každý muž a stydět se za to před očima Boha, ale pranic by mu na jeho názoru nezáleželo."

"Nechápu, co tím chceš říct," přiznal James.

Morfeus si skoro lidsky povzdechl a narovnal se. "Morgana o tobě ví od chvíle, kdy jsi překročil práh tohohle domu. Nejsi mrtvý, protože si myslí, že naživu jsi užitečnější. Morgana ví, že není nejlepší matka na světě a nikdy jí nebude a tak je ráda, že je tu někdo, kdo ji bude nahrazovat."