KAPITOLA⁴⁹ A zase ta Rowena!

87 9 0
                                    

Fall River, Massachusetts
o dva a půl měsíce později

"Zanecháváš po sobě hodně velký bordel, Roweno."

Čarodějka se ušklíbla a zpola se otočila přes rameno: přímo za ní stála mladá žena s rukama založenýma na prsou a jedním obočím zvednutým v tázavém úsměvu.

"Beverly!" vyhrkla Rowena s falešným nadšením a rozhodila ruce do stran. "Dlouho jsme se neviděly! Jak je to dlouho? Skoro sto let? Chyběl mi tvůj suchý smysl pro humor a očividný nevkus pro oblékání," dodala a sjela pohledem na její jednoduché černé rifle a tričko s logem losangeleské skupiny The Doors.

"Mě nemůžeš urazit, Roweno," řekla klidně a zatahala se za látku vršku, "a jen tak mimochodem, Jim Morrison byl v posteli třída, když zrovna nejel na koksu. Moc se mi líbilo být Pamelou, ale po jeho smrti to už nemělo grády."

"Dost šťastných vzpomínek, drahoušku," zasyčela Rowena s narůstajícím podrážděním, "opravdu jsem ti chtěla zavolat a říct ti, že se mi nemáš plést do cesty, jinak z tebe udělám karbanátek."

Beverly se ušklíbla a postoupila o krok kupředu. "Mám vzkaz od Olivette."

"Oh! Takže teď jsi její domácí zvířátko?"

"Poštovní holub, chceš-li to tak říct," přisvědčila klidně a usmála se. "Mám tě dovést do Sabatu. Chce si to s tebou vyřídit osobně, bez přítomnosti sabatu."

Rowena se široce usmála, ale Beverly neuniklo, jak nervózně bleskla pohledem po možnostech únikové cesty. "Rebelky chtějí trestat rebelku? Nepřipadá ti to trochu– já nevím, dvousečné? Bev, zažily jsme toho spolu spoustu –"

"Zradila jsi mě," přerušila ji tvrdě. "Nás všechny."

"Až po tobě," odvětila Rowena a pohodila zrzavými vlasy, takže se ji rozprostřely podél vyhublé tváře. "Jsme přece sestry."

"Měla jsem sestru," odsekla zuřivě, "ale ta zemřela už dávno."

"Tohle začíná být nudné, drahoušku," zamumlala Rowena a hraně zazívala. "Vyřiď Olivette, že až si se mnou bude chtít promluvit," pronesla zlehka a otočila se k ní zády, "ať si mě najde osobně a neposílá za mnou své děvky, ano?"

Vyjekla bolestí, když se ji do zad zabořil nůž; Beverly ji přitiskla rty k uchu a přitáhla si ji blíž, když čepel zabořila ještě hlouběji a trochu jí pootočila. "To ty jsi tady děvka, Roweno."

Rowena zachraptěla a mimoděk si sáhla na hruď, kterou měla pokrytou lepkavou krví. "Tohle od tebe nebylo moc hezký, Beverly," zachrčela a zpola se na ni otočila, "a věř mi, že tohohle budeš litovat."

Beverlina silueta se rýsovala v záři poledního slunce; jemně se usmívala s přimhouřenýma očima, ale potom světlé oči vykulila tak moc, až ji začaly vylézat z důlků a chytila se za hrdlo.

"Copak, Beverly?" zasípala Rowena, když se svalila na zem uličky. "Nemůžeš dýchat?" Jemně do jejího svíjejícího se těla kopla, ale to už ochablo. Rowena se zachichotala a převalila se na záda. "Tohle mě bude něco stát, že?"

Pootočila hlavou a zadívala se na vytáhlou postavu Talie, která se opírala o kontajner a v ruce si hrála s hedvábným uzlíčkem.

"Staré časy," poznamenala Rowena a úlevně vydechla, když ji staré kouzlo začalo samo od sebe léčit.

"Dobré časy," přitakala Talie a strčila si váček do kapsy.

Neudělala jediný pohyb, kterým by se k Roweně chtěla přiblížit a pomoct ji zase se postavit na nohy, jen se tam dál opírala a zaujatě ji sledovala.

²TALIE: Čarodějky, jež nemají srdceWhere stories live. Discover now