KAPITOLA¹⁰ Starrgardský sabat

121 10 0
                                    

nemeton ve Starrgardu
Samhain léta Páně 1627

Iris, jako poslední z prvních, využila práva na ustanovení času a místa, kde by se měl konat Druhý Sabat, jak vstoupil ve známost.

Největší skupina pohanek, zastoupená mladou kněžkou Lyrou, se skálopevně domnívala, že se Iris vrací v tradici a lituje svého zasvěcení Luciferovi. Sama Lyra si vzala si keltské jméno, které vyjadřovalo návaznost k Lirovi, bohu slunce a nechala se slyšet, že to právě ona je pravou služebnicí slunečního boha Lugha.

Na poměry čarodějek byla mladá, sotva starší než Scarlet, ale díky dobře prezentované oslavě Lughasadu se brzy dostala do čela keltské větve. Morganu uznávala jen proto, že se ve své omezenosti domnívala, že je pokřivenou a zcestnou podobou jejich bohyně války Morrígan a ona ji to pochopitelně nevyvracela.

Neustále se zvonivým hlasem hádala se Selenou, prozaicky zastupující Měsíc, z řad řeckých čarodějek s olivovou kůží.

Na rozdíl od uniformě oblečených keltských kněžek Lugha, které byly obaleny v látkách jasně žluté barvy s doplňky se zlata, byly Řekyně oblečeny roztodivně do různých barev – jejich skupina měla snad tu největší základu rozmanitosti.

Ale i ona stejně pevně věřila, že háj je právě jejich temenos.

Na straně Řekyň v rostoucím konfliktu se postavila i Diana s nepočetnou, ale o to více agresivní skupinou Římanek v bílých tógách s načesanými prstýnky vlasů splývajících na záda.

Když už to vypadalo, že to skončí nerozhodně, vložila se do toho Isis, ta se narodila se na evropském kontinentu jako malá dívka z germánského kmene, ale po řadě příhod při stěhování národů se na galéře s rybami dostala až do Egypta, kde založila svůj vlastní kult.

Nikdo netušil, jakému bohu se zasvětila, ani co vlastně dokáže, ale každá před její skupinou podivně oblečených čarodějek s uhlovými linkami ustupovala. Ale to možná bylo způsobeno tím, že se ihned po příchodu na posvátný palouk srdečně pozdravila s Morganou, kterou respektovaly všechny.

Když se na ni Scarlet později ptala, její matka jen něco tiše utrousila o kletbách: "Brzy poznáš, že některé je lepší mít na své straně."

Tomu Scarlet uvěřila ve chvíli, kdy potkala cizokrajné čarodějky z Dálného Východu, kněžky Kalí – rozhodně to byly ty nejvíc krvomilné čarodějky ze Sabatu. Vedla je Satí, pojmenována svými stoupenkyněmi po obřadu, kdy se manželka zesnulého muže rituálně obětovala a shořela s ním na pohřební hranici.

Tato Satí však byla známá tím, že takto obětovala muže Kalí, za kterého se večer předtím se všemi obřady provdala, velice rychle se spřátelila s Nanou, aztéckou kněžkou Tezcaltipoca, který měl rád krvavé a hodně živé oběti.

Byla protikladem ke konkurenční skupině uctívaček Xochipilliho, Květinového prince. Ty neměly žádné jasné vedení, pohybovaly se tanečním krokem ověšeny květinami v hloučcích a zpívaly svým vlastním jazykem.

Svůj názor na místo setkání měla i skupina ze severu, sjednocená pod drobnou dívkou se světlými vlasy, Freyou; do sporu nemíchaly, jen mlčely a stranily se ostatním, nabaleny v kožešinách a modlily se k bohům blesku a sněhu v jejich lese hörgru.

Nejmenší větví byly japonské šintoistky; držely se stranou, shromážděné kolem Kami, bývalé gejši, jejíž jméno vyjadřovalo znak nahoře, stejně jako všechny boží síly: klečely s koleny zabořenými do hlíny a prováděly své obřady se zapálenými svíčkami.

Ovšem nepodivnější skupinou byly africké čarodějky s tmavou kůží: nikoho takového jako ony Scarlet ještě takhle zblízka neviděla a nejdříve se jich trochu obávala.

Především proto, že si kousek od mýtiny samy pekly maso z ulovené kozy nad ohněm, což bylo pro všechny evropské čarodějky dost barbarské.

Scarlet se právě nenápadně šmírovala za stromem, když ji na rameno dopadla tvrdá ruka. Prudce se otočila a pohlédla do očí své matky. "Pojď se mnou," řekla chladně a otočila se k ní zády, aniž by čekala na odpověď, nebo na uposlechnutí.

"Netušila jsem, že existuje tolik druhů čarodějek," řekla Scarlet, zatímco se s vykasanými šaty vyhýbala rozloženým knihám a kotlíkům.

Morgana přikývla. "Je to jen zlomek veškeré síly."

Taková armáda čarodějek byla pro Scarlet nepředstavitelná, ale Iris, která je následovala, se suše ušklíbala, když se rozhlížela kolem.

"Pohanky," mumlala a nepříjemně. "Šamanky."

"My pro ně nejsme nic lepšího," odtušila Morgana a zabočila za strom pod největší strom v Nemetonu.

V kruhu bylo pár čarodějek, ve kterých poznávala vůdkyně.

Nejvýraznější byla na první pohled Lyra Loughlinová ve svých zlatých šatech s korunou kolem hlavy. Za jejími zády stála stříbrná Selena, ušklíbala se a špitala si s římskou Dianou: obě by mohly být sestry se svou světlou pletí a měsíčními vlasy.

Isis z Egypta s pertorálem kolem krku si žádné z nich nevšímala; na konečcích prstů ji tančily slabé plameny a u nohou se ji v listí válel pardál: jeho srst byla lesklá a tmavá stejně jako Isisiny vlasy, rovně zastřižené po bradu.

Hinduistická Satí v jasně barevném hávu zpola naslouchala tiše hovořící exotické a krvavé Naně, zatímco tmavýma očima plnýma ohně kroužila kolem nich, jako by si vybírala další oběť.

Vzhledově nejmladší byla Freya v těle sotva čtrnáctileté dívky. Byla zabalena v bílé kožešině ledního medvěda; jeho hlavu měla položenou na pravém rameni a v rukou svírala dlouhou hůl s křišťálem na vrcholu.

Kami si Scarlet nejdříve ani nevšimla: byla drobná a stála kousek od ostatních. Bělost jejího hávu rušily jen černé vlasy a rudé rty, mezi kterými probleskoval rudý jazyk.

Jako poslední přišla beze spěchu africká čarodějka s ebenovou kůží. Byla bosá a oblečená do směsi pestrobarevného peří. Její jméno žádná z nich nedokázala vyslovit, takže ji říkaly Náčelnice, jak zněl její titul ve volném překladu ao angličtiny.

"Sestry," oslovila je jasným hlasem Morgana a postavila se do středu. Počkala, až na ni všechny čarodějky upřou pohled, než pokračovala: "Sestry," zopakovala a zvedla ruce, jako by vzývala boha, "svolala jsem vás, abychom společně čelily temnu, které se blíží. Brzy nastane noc."

"Vynech okolky," vyzvala ji Isis a mávla rukou. "Co navrhuješ?"

Morgana nedala najevo podráždění, i když ho z ní Scarlet jasně cítila. "Je nás tu jedenáct," řekla, jako by ji Isis nepřerušila.

Scarlet se rychle ohlédla za sebe, ale Iris byla pryč, takže jich tu skutečně stálo jedenáct.

"Navrhuji," pokračovala Morgana klidně, "vytvoření Kruhu."

²TALIE: Čarodějky, jež nemají srdceWhere stories live. Discover now