²TALIE: Čarodějky, jež nemají srdce

KAPITOLA⁴⁵ Zatracený Winchester

stále Sioux Falls
14. květen 2006

"Dívala jsem se na to!" zavrčela Talie rozzuřeně.

Dean na ni upřel pohled a několik vteřin se ji pokusil samovznítit, nebo alespoň proměnit v kámen, ale když čarodějka přimhouřila oči a v nestřežené chvíli chňapla po dálkovém ovládání televize, vyskočil z křesla.

Chladnokrevně přepnula z automobilových závodů zpátky na kanál, kde běžel maraton Gilmorových děvčat a dál se cpala spáleným popkornem.

Několikrát zaťal a zase uvolnil pěsti a potom se stáhl do kuchyně; vztekle mlátil vším, co mu přišlo pod ruku, ať už to byly dveře od ledničky, sklenice, lahve piva, nebo kniha, ale Talie jen naprosto nevzrušeně zvýšila hlasitost malé televize.

Takhle je Bobby o něco později našel.

Na okamžik se mu ulevilo, že jsou oba naživu a nemusí se starat o jejich mrtvoly a že jeho dům stále stojí, ale když vystoupil z rozhýkaného džípu, zmateně si uvědomil, že v tom hluku kolem neslyší své vlastní myšlenky.

Obezřetně vykročil kupředu po cestičce lemované neudržovanou zahradou a vraky auta a velice pomalu a opatrně pootevřel vchodové dveře.

Stále si pamatoval bolest, kterou mu přivodila troufalost vkročit bez váhání do svého vlastního domu, když u sebe přechovává čarodějku a Deana Winchestera v několika málo místnostech; trestem mu za to byla těžká pánev do čela.

Talie se sice dušovala, že ji vyklouzla z ruky přes celou chodbu, ale tak docela ji nevěřil, takže raději chodil zadním vchodem.

Rychle se pomodlil a vstoupil dovnitř.

Zavřel oči, když se dostal přímo do středu hluku: zprava, z jeho obývacího pokoje/pracovny se ozývaly táhlé hlasy Gilmorových děvčat zvýšených na nelidskou úroveň a z druhé strany, kde byla kuchyně, se Dean pokoušel kakofonickým bušením varečky do dna hrnce ty hlasy přehlušit.

"COPAK VÁS TU NEMŮŽU ALESPOŇ NA HODINU NECHAT?!"

Zvuky náhle ustaly a do chodby strčil hlavu Dean s blesky držtícími z očí. "Řekni tý zatracený mrše, ať odtud vypadne!"

"Řekni tomu debilovi, ať mi neříká zatracená mrcha!"

Bobby si přitiskl prsty na spánky a dlouze vydechl, ale když oči znovu otevřel, usoudil, že mu to nijak nepomohlo a je pořád stejně rozzuřený a vzteklý z jejich nesmyslného chování. "Copak spolu nemůžete na chvíli vydržet samotný? Kde je vůbec Sam?"

Chvíli bylo ticho: Bobby je podezříval, že si právě teď uvědomili, že tu Sam není, načež oba najednou začali osočovat toho druhého.

"Radši odešel, protože tu ta čarodějnice otravuje vzduch!"

"Ani jeho bratr s ním nevydrží v jedný místnosti!"

Bobby si povzdechl a obrátil pohled ke stropu, jako by hledal nebeskou pomoc, ale protože dům zůstal stát pevně v základech a nebe se nijak neotevřelo, svěsil ramena a uznal, že se bude muset spolehnout jen na sebe.

o několik dní později

Odtáhla se, aby si mohla potěšeně prohlédnout pestrobarevný lak na nehtech na nohou, když na temeni ucítila horký dech.

Zavřela oči a vrčivě se nadechla: neustále ji někdo v tomhle malém domku stál za zády a dýchal ji za krk jako vzteklý pes, který hledá holou kůži, do které by se mohl zakousnout a urvat si kousek obnaženého masa; a ten někdo nebyl nikdo jiný než Dean zatracený Winchester.

Bobby a Sam měli alespoň tolik slušnosti, aby předstírali, že její místo, co si zabrala na pohovce, je prázdné.

Už se chtěla obrátit a pořádně na něj zakřičet, když zpozorněla. "Vypadá to na nějakého démona," říkal právě Sam.

Bobby mu věnoval jeden ze svých stařeckých podrážděných povzdechů a zabručení zároveň, následovaného hlasitým polknutím zteplalého piva. "Co píšou?"

Zašustění papírů. "Oficiální zpráva je o zdivočelých zvířatech, ale v novinách si pohrávaj s myšlenkou na sériového vraha, který se specializuje na mladé vdané ženy. Kromě toho nemají nic společného; alespoň nic, co by se policii podařilo zjistit."

"Démoni většinou bývají sentimentální."

"To je hloupost," ozvala se Talie, když už ji přestaly jejich dohady bavit a zpola se na ně otočila. "Démoni," vyslovila pečlivě, "jsou individuální."

Elegantně se vytáhla na nohy a přešla  bosky do kuchyně, kde se naklonila ke stolu; nevzrušeně se zadívala na fotografie žen s rozpáranými hrdly v obscénních pozicích v různém stadiu svlečení. "Incubus," prohlásila klidně a rozhodila fotky na stůl.

"Incubus?" zopakoval Bobby zamyšleně.

"Nebo alternativní sukuba," dodala Talie laškovně a zamrkala na zrudlého Sama; zachichotala se a štípla ho do tváře. "Jsi rozkošnej. Však víte, alternativní, jako holka, co má ráda –"

"Chápeme to," přerušil ji věčně-nerudný Dean a sklonil se k fotografiím; začal si je prohlížet a přemýšlivě krčil tváře; mezi obočím mu vznikla vráska, jak se pokoušel vymyslet něco, co by její teorii vyvrátilo, nebo alespoň zpochybnilo.

Talie trpělivě čekala a užívala si jeho bezradnost; po chvíli zvedl oči a zatvářil se, jako by ho bolely zuby: neklamný znak toho, že její vysvětlení na to nejvíc sedí. "Jak to vůbec víš?" vybafl.

Nedala se zaskočit a s liščím úsměvem odvětila: "Na jednom večírku jsem se s jedním jeho druhu zapletla."

"Fajn," protáhl. "Tak jedem. Kde to vůbec je?"

Sam shlédl do obrazovky notebooku. "V Texasu, Fort Worth."