²TALIE: Čarodějky, jež nemají srdce

KAPITOLA²³ V zajetí Winchestera

"Potřebuju pauzu," zamumlala Talie po hodině jízdy.

Michael zavrtěl hlavou a potlačil úsměv. "Za to zapomeň," odvětil a ohlédl se přes rameno do směru, kudy přijeli, jestli je někdo nepronásleduje.

"Nikdo tam není," odsekla a pokusila sklouznout z koňského hřbetu na zem, ale Michael ji hbitě zadržel a pevněji ji k sobě přitiskl. "Ale no tak!" zaúpěla a trochu se zavrtěla, až ho omylem praštila loktem do tváře.

Spokojeně se ušklíbla, když se zaškaredil a zastavil koně. "Chceš pauzu? Dobře," řekl a prudce ji shodil ze sedla na zem, až sklouzla rukama po štěrku.

Sykla podrážděním a bolestí a posadila se na zem.

Michael sesedlal z koně a přehodil mu uzdu přes hlavu, aby nikam neutekl; zřejmě se zastyděl za svou prudkost, protože se otočil k sedlovým brašnám a vytáhl několik čistých pláten a čutoru s vodou.

"Ukaž," pobídl ji a opatrně si přitáhl její ruce k sobě; zamračil se a pečlivěji si prohlédl popáleniny od železných pout. "To muselo hodně bolet."

Talie letmo pokrčila rameny. "Nestarej se," utrousila.

Michael se křivě ušklíbl a strčil si do úst divoce rostoucí rostlinu, která se popínavě plazila nedaleko; chvíli ji přežvykoval a potom ji společně se slinami vyplivl na plátno.

Čarodějka se znechuceně ušklíbla, ale nastavila horké rány a dovolila mu, aby ji zápěstí omotal chladivým obvazem. Zavřela oči a odvrátila se, aby neviděl, jakou úlevu ji to přineslo, takže si až pozdě všimla, že ji kolem zápěstí omotal řemínky se zasazenými kameny.

S hrůzou si je prohlédla a pootevřela rty. "Ty hajzle!" zaječela a natáhla se, aby mu vyťala políček, ale Michael rychle jako panter uhnul a s omluvným výrazem se usmál.

"Promiň, ale mám své rozkazy."

Talie zavřískla a celá se vzteky roztřásla, až ji do očí vhrkly slzy: dwimerit na rukou popálených od železa z ní udělal bolestný uzlíček nebezpečný jako čerstvě narozené kotě.

Morfeus, který předtím odběhl do křoví, kde zahlédl pouštní krysu, s jejím výkřikem přiběhl a vzápětí také vykřikl, když ho Michael popadl za kůži za krkem a zvedl ho do vzduchu. "Je mi to vážně líto," odvětil, "ale nemůžu tě nechat odejít."

o hodinu později

Kdyby Talie neměla takový vztek, že nevyužila příležitosti odtamtud zmizet hned, jak se zbavila železných pout v tom voze, bála by se, co se s nimi teď stane.

Michael se neustále omluvně usmíval a pokoušel se začít konverzaci, ale při každé otázce, nebo komentáři na něj Talie vyjela se sprškou nadávek, takže po hodině couravé chůze vedle koně, kdy Talie držela vyčerpaného Morfea v náručí, všichni mlčeli.

Morfeus se otřel čenichem o její krk. Máš nějaký plán?

Cukla sebou, když ji promluvil v myšlenkách: společníci a jejich čarodějové to dokázali, ale bylo to natolik intimní pro ně oba, že toho moc nevyužívali.

Slabě zavrtěla hlavou a klopýtla. Vztekle zasyčela několik dalších nadávek, tentokrát na adresu kamene ve tvaru lidské lebky a narovnala se.

Na Divokém západě se naučila nosit bílou halenku zastrčenou pod dlouhou, jednoduchou sukni staženou v pase jednoduchým koženým páskem s ozdobnou sponou; ušila si ji sama z prostého zeleného sukna, které si kouzlem obarvila do tak syté barvy, až ji všechny ženy záviděly.

Bylo to pohodlné oblečení do horka, ale v botech na podpatku zašněrovaných pod kolena se ji nepříjemně chodilo mezi kamením a vlasy se ji lepily k hlavě.

"Potřebuju se napít," vyštěkla, když v dálce zahlédla lesk říčky.

Michael se na ni unaveně podíval a prostě přikývl.

Když si nabrala vodu do spojených dlaní a prohlédla si ji, nemohla se ubránit pomyšlení na tucet zaklínadel, díky kterým by ten mizerný Strážce slova po jediném doušku umíral tak, že by si užívala každou vteřinu.

Otočila se, aby mu uvolnila místo u pramene a vtom ji spatřila.

Zpola skrytá za jeho zády stála drobná žena se zrzavými vlasy, klenutým nosem a porcelánovou pletí; i kdyby měla hrb, jedno oko a křivé nohy, pro Talii by v tuhle chvíli byl nejkrásnější osobou na světě kdokoli, kdo tomu pitomci Winchesterovi držel u hlavy nabitou zbraň.

"Dej ruce tak, ať je vidím," vyzvala Michaela chladně.

Talie se skoro zatetelila slastí, když Strážce slov s kamenným výrazem zvedl ruce k hlavě a poslušně vyčkával na další pokyny.

Po prvotním nadšení bublina v Taliině hrudi zase splaskla.

Nebylo pochyb o tom, že ta dívka má něco v sobě, protože se dokázala vyhnout jeho kouzlům proti stopování, které musela Talie tiše obdivovat, ale i když držela tu svou pistoli pevně, spoušť nestiskne.

Michael byl vrah, chladnokrevný zabiják – ani nezaváhal, když mu v cestě k Talii stál ten pobuda a nic mu nezabránilo, aby mu zezadu prostřelil hlavu.

Ale tahle mladá žena to neudělá.

Byla možná o pár let mladší než on, se špínou za nehty a mužským oblečením pokrytým prachem a pouštní travou a za svého života možná zabíjela vlkodlaky, upíry a kopala hroby, ale člověka nikdy nezabila.

Talie si povzdechla: stačilo by, kdyby ji ta žena sňala ty hloupé náramky a ona by se moc ráda postarala o to, aby tu zůstal pro supi.

S trochou štěstí (a možná Taliiným tichým slovem utrouseným do správného ucha) by jeho tělo posedl nějaký démon a pokusil se vyvraždit všechny ty mizerné Strážce slov, skryté někde hluboko v noře.

"Moc ráda tě poznávám," prohlásila Talie sladce. "Opravdu moc."

Žena na ni blýskla očima a trochu zaváhala; nemohla vidět, jak na ni Michael zúžil oči, konečně bez toho jeho pitomého úsměvu.

"Nechci se do toho plést, zřejmě jde o něco osobního, takže stačí když mi sundáš tyhle náramky a já odejdu," pokračovala Talie a zvedla ruce, aby mohla vidět řemínky na obvazech.

S úšklebkem kývla hlavou směrem ke svému koni, který byl pečlivě vykartáčovaný a stál opodál. "U sedla mám provaz," řekla klidně a upřela oči na Michaelovo týlo, "přines mi ho. Nehodlám tohohle fouska nechat bez dozoru."

Talie spokojeně přikývla.

Byla by raději, kdyby ty dwimerity ležely na dně řeky, ale svázaný Michael byl mnohem lepší než situace, ve které byla před dvaceti minutami.

"Vidíš?" prohodila tiše směrem k předícímu Morfeovi, kterého pustila z klece a pohladila ho po hlavě. "Jeden by řekl, že tohle je zásah Boží vůle, ne?" dodala a zhluboka se nadechla vzduchu, který byl najednou cítit mnohem sladčeji.

Když vyrazila ke koni pro provaz, dokonce si broukala.