His Guardian //CZ

Shall we dance, madam?

Thinking Out Loud - Ed Sheeran

Zavedla jsem koně do stájí a začala jednoho z nich čistit. Z koňských těl stoupala omamná vůně a teplo a já se cítila tak bezpečně a v pohodě, jako už dlouho ne. Přesněji od té doby, kdy jsem nastoupila na službu u prince.

My o vlku...

„Co tu děláš?"

...a vlk za humny.

„Čistím koně. Někdo to udělat musí," odpověděla jsem s pokrčením ramen. Vzal si ze skříňky jedno hřbílko a stoupnul si na opačnou stranu, kde začal koni pomalými tahy přejíždět po srsti. Zvíře slastně přivřelo oči.

„Myslel jsem, proč nejsi se mnou. Bylo mi řečeno, že ti není dobře."

„Zlepšilo se to," zalhala jsem. „Ale nechtěla jsem se vracet."

„Proč?" zeptal se ostře.

„Protože služba u vás je strašná. Chováte se ke mně jako ke služce, ponižujete mě a jednou jste se mě pokusil utopit jen kvůli tomu, že vám nechutnal toust!" zvolala jsem.

„Tak zaprvé – nechovám se k tobě jako ke služce."

„Lžete!"

„Nech mě domluvit!" Prsty si prohrábl světlé vlasy a zatahal se za pár pramenů. „Možná, že se k tobě nechovám nejlépe. Ale to přece není důvod vyhýbat se mi. Navíc jsem se tě nesnažil utopit. Jak jsem měl vědět, že neumíš plavat?"

„A kdo mě to asi učil?" zasyčela jsem. „Celý život jsem měla jen palác a vojenský výcvik. To je celá moje rodina. Nikdy jsem neměla nikoho, kdo by mě učil něco tak nepotřebného, jako je plavání. Místo toho jsem se odmalička učila zacházet se zbraněmi, jezdit na koni a smiřovala se s tím, že můj život jakožto život vojáka je průměrně o polovinu kratší než ten váš. Tak se laskavě netvařte, jak vás vaše matka a otec otravují, protože jste mohl dopadnout daleko hůř."

Krouživými pohyby čistil koni krk. Ze srsti stoupaly obláčky prachu. „Ty ses aspoň učila něco zajímavého, ne jako já. Pravidla etikety, tanec, řečnění, to všechno jsem musel mít v malíčku."

„Tanec," zasnila jsem se. „Nikdy jsem netančila."

„Můžu tě to naučit."

Překvapeně jsem se na něj podívala. „Prosím?"

„Jestli chceš, naučím tě tančit."

Odfrkla jsem si. „Nepotřebuju lítost, jestli vám jde o tohle."

„Nejde mi o lítost. Jen se tě ptám, jestli se nechceš naučit tančit."

Kousla jsem se do tváře a bojovala sama se sebou. „Já...si to rozmyslím."

Chvíli jsme mlčky čistili koně, každý z jedné strany. Když byla jeho srst tak čistá, že se leskla jako zrcadlo, pustili jsme se do druhého koně. Byl celý zablácený, mnohem víc, než ten první.

„Tak jo!" vybuchla jsem. Touha přemohla mou averzi k Sebastiánovi. „Ale pod jednou podmínkou."

Přidušeně se zasmál. „Neměl bych to být já, kdo bude klást podmínky?"

„Přestanete se ke mně chovat jako k služce. Jsem ochránce, ne uklízečka a kuchařka v jednom."

„Tak to si rozmyslím," zasmál se. „Ne, teď vážně. Beru to. Ale mám taky podmínku."