Saving Angel (fan fiction with Louis Tomlinson)

- část 14.

STELLA:

"Neříkej, přece to na tobě poznám," zasmála se Amber a natahovala se po mé ruce, ve které jsem držela mobil s otevřenou zprávou od Louise.

"Nevím o čem to tu mluvíš," lhala jsem a celá červená uhýbala nejenom pohledem, ale hlavně mobilem z jejího dosahu. Nemám právě teď zapotřebí ji tu vysvětlovat, kdo je "Lxx".

"Ty se červenáš!," smála se nadšeně a tahala mě za ruku.

"Ne ne," bránila jsem se.

"Ale no tak, poděl se o své tajemství," pobízela mě a smála se.

"Žádný není," vstala jsem ze země a uzamklý mobil si schovala do zadní kapsy kalhot. Amber si opřela hlavu o své ruce a se zamyšleným pohledem mě pozorovala.

"Ne? Nějakej kluk?," pokoušela mě s úsměvem na rtech.

"Možná...tak jak to bude s tím plesem? Holky na to čekají," zamlouvala jsem to. Podívala se na mě nevěřícně a pak rezignovala.

"Necháme to takhle, hned jim to donesu," vstala a všechny věci si pobrala, "uvidíme se později." Usmála se ve dveřích a ještě mi zamávala.

"Jo, uvidíme se později. Pozdravuj Andrewa," usmála jsem se, po zaklapnutí dveří si vyndala mobil z kapsy a otevřela si zprávu od Louise. "Každá minuta bez tebe je nekonečná, těším se na tebe,...", četla jsem si pořád dokola ta krásná, hřejivá slova. "Děkuju za zprávu, zlatíčko. Už jsme skončily. Máš čas? Sxx :)", odepsala jsem rychle a položila mobil na stolek. Oči se mi zavřely a má mysl se rozeběhla všemi směry. Bude mít čas? Bude se se mnou chtít vidět? Z mého přemýšlení mě vyrušilo dlouhé zapípání mobilu. Že by se mi ozval tak rychle? "To je skvělé, já čas mám. Co chceš dělat?", hltaly mé oči každé slovíčko z jeho zprávy. "To, co chceš dělat ty ;)", napsala jsem rychlou odpověď. "Tak já jsem za chviličku u tebe a spolu něco vymyslíme, jo? Počkám v autě ;)". Srdce mi nadšeně bušilo. On je tak sladký! "Dobře, přijdu za tebou", odepsala jsem a mobil zahodila na postel. Doběhla ke skříni a rychle ji otevřela. Co si mám vzít na sebe? Popadla jsem světlé roury, červené triko s nápisem "Kiss me" a béžový svetr.

"Chyběla jsi mi," políbil mě v autě, když jsem se posadila, protože venku opět začínalo pršet.

"To ty mě taky a to hodně," usmála jsem se a pohladila ho po paži. Věnoval mi úsměv s dolíčky ve tvářích a opět mě políbil.

"Co máš v plánu?," zeptala jsem se nedočkavě. Pokrčil lhostejně rameny a tajemně se usmál.

"Překvapení," kousl mě slabě do spodního rtu.

"Mám se bát?," zasmála jsem se.

"Můžeš, nebudu ti bránit," zazubil se, "jak jste to vymyslely s tím plesem?" Překvapilo mě, že ho to zajímá.

"Amber napadlo toto. Kluci ve smokingu, dívky v róbách a všichni se škraboškami," pokrčila jsem rameny a zády se opřela o kožené sedadlo Louisova auta. Zvlášně našpulil spodní ret a dramaticky přikývl.

"Co to má být?," zasmála jsem se jeho výrazu.

"Co jako?," nechápal a nastartoval auto.

"Ten tvůj výraz," smála jsem se. Po zádech mi přejel mráz a já si do dlaní stáhla rukávy svetru.

"Je ti zima?," zeptal se starostlivě.

"Ani ne, ale neodbíhej od tématu...co měl znamenat ten tvůj výraz?," ptala jsem se s úsměvem. Stejně na klimatizaci zvýšil počet stupňů Celsia.