Saving Angel (fan fiction with Louis Tomlinson)

- část 25.

LOUIS:

"Čau," pozdravil jsem kluky a Stellu za ruku přitáhl k nim.

"Nazdar Tomlinsone," pozdravil mě s ironickým úsměvem Billy. Myslím, že chápu, proč mě nesnáší. Objevím se tu jenom jednou za čas a trenér mě stejně nechá hrát. Ale copak já za to můžu? Ani Stelle to nevadilo, což jsem si myslel, že ji to vadit bude, když jsme si slíbili, že aspoň neděli strávíme spolu celou.

"Koukám, že sis přivedl novou přítelkyni. To už tě Eleanor přestala bavit?," nadhodil se škodolibým úsměvem. Odpověď na tuto otázku? Hm...možná, že kdyby mě tehdy nepodvedla, stála by po mém boku místo Stelly. Ale co mám jemu vysvětlovat? Stejně si to zase překroutí do své pravdy. Tak proč plýtvat energií a slovama? Jenom by své jedovatosti mohl říkat jenom přede mnou a nezatěžovat i Stellu, která se lehce zarazila.

"To je Stella," ignoroval jsem jeho poznámku na svůj účet a políbil Stellu na tvář.

"Co na něm můžeš vidět? To, že je součástí, rádo by nejúspěšnější skupiny, která mimochodem zpívá děsně? To patříš taky mezi ty zlatokopky?," zeptal se Stelly a mně pomalu docházela trpělivost. Ruce se mi zatnuly v pěst a já ztěžka vydýchával urážky na Stellinu adresu, která na něj jen nechápavo zírala. Přitulila se ke mně.

"Možná by jsi měl zmlknout, protože jinak za sebe neručím," zavrčel jsem přes zaťaté zuby. Nikdo nebude Stellu urážet slovy, že je zlatokopka a že je se mnou jenom kvůli slávě nebo penězům.

"Ale prosím tebe, Tomlinsone. Možná by jsi měl trošku brzdit, nemyslíš?," usmíval se a mně pomalu docházela trpělivost. Našlápl jsem si pomalu k němu a zamýšlel mu pořádně vrazit. Jakmile jsem to ovšem udělal, Stella mě pevně chytla za ruku a tahala mě od něho.

"Nestojí ti za to. Neříkal jsi, že mi chceš představit jednoho svého kamaráda ze školy," zašeptala mi do ucha a já se trošku uklidnil. Zhluboka jsem se nadechl, vzal Stellinu dlaň do té svojí a za zvuku Billyho škodolibého smíchu, ji tahal k Mikeovi, který stál opřený u baru.

"Čau, Louisi," pozdravil mě s úsměvem a ve vzduchu plácl do mé nastavené dlaně.

"Čau, Miku," usmál jsem se a svou pěstí dal do té jeho, "jak se máš?"

"Mám se skvěle, musíme pořádně pokecat. Chlape, ani nevíš, jak rád tě vidím," zářil nadšeně, ale když si všiml Stelly po mém boku, jeho úsměv se trošku vytratil.

"To je moje přítelkyně Stella," představil jsem ji rychle, "Stello, tohle je můj kamarád ze školy, jedinečný Mike."

"Ahoj," usmála se Stella.

"Ahoj," pozdravil Stellu Mike.

"Tak já vás nechám samotný, určitě si máte co říct," prolomila Stella trapné ticho s úsměvem, "půjdu si něco objednat." Usmála se na mě a dala mi letmou pusu na rty.

"Díky, zlato," usmál jsem se na ni a polibek ji vrátil. Povzbudivě na mě mrkla a v davu zmizela.

"Páni, docela pěkná," pochválil mi Mike Stellu uznale, když odešla.

"Docela? Je překrásná," zasmál jsem se a posadil se vedle něho na barovou židličku.

"Dáme rundu?," zasmál se spiklenecky a já na to s úsměvem přikývl.

"Tak, co je u tebe novýho Mikeu?," zeptal jsem se se zájmem. Byla to celá věčnost, co jsme se naposledy viděli.

"U mě? To spíš ty mi pověz nějaké ty drby ze života celebrity," vyzvídal s jiskrami v očích.