Saving Angel (fan fiction with Louis Tomlinson)

- část 24.

STELLA:

"Neříkal jsi mi, že budeš zítra mít zápas," usmála jsem se překvapeně, když Louis řekl, že zítra budou hrát přátelský zápas s jedním z okolních měst.

"Já o tom sám nevěděl, ale Dean se mě dneska zeptal, jestli bych si nechtěl zahrát," usmál se vzrušeně, "ale jestli nechceš, abych zítra šel, tak to pochopím."

"Proč bych neměla chtít, aby jsi tam šel? Přece ti nebudu nic zakazovat," zakroutila jsem pobavě hlavou.

"Seš zlato," políbil mě na tvář a přitáhl si mé tělo k sobě.

"Ty větší," usmála jsem se objala ho.

"Ale dneska jsme pozvaný na jednu párty," usmál se nadšeně.

"Ty seš dneska samé překvapení," zakroutila jsem hlavou se smíchem, "na jakou párty?"

"Tak...mohlo by to být taky překvapení, ne?," usmál se šibalsky a políbil mě na lehce našpulené rty.

"Tak jakože mohlo, ale ty mi to řekneš, viď?," usmála jsem se a přitáhla se k němu. Mé tělo obkreslovalo to jeho, byli jsme u sebe tak blizoučko, že jsme tvořili skoro jedno tělo.

"To víš, že řeknu," usmál se a políbil mě na rty, které se mi roztáhly do úsměvu.

"Takže...?," čekala jsem netrpělivě jeho odpověď.

"Takže," zasmál se a když viděl, jak se mé oči přetočily dodal, "je to jenom malý večírek před zápasem."

"Aha," usmála jsem se, " to je takové tajemství, že mi to nechceš hned říct a tolik mě napínáš?"

"Ne, ale mě to hrozně moc baví koukat na tebe, jak přemýšlíš," zasmál se.

"Ha ha ha," zasmála jsem se ironicky.

"Konec pauzi," zavolal John. Louis se trošku napřímil a pak ke mně opět sklonil hlavu.

"Jen běž," pobídla jsem ho s úsměvem.

"Dobře," usmál se a věnoval mi polibek, který mu mé rty rády vrátily. Louis mě pustil a běžel k ostatním, ale pak se ještě na chvilku otočil ke mně.

"Vybrala sis ty šaty?," zajímal se.

"Vybrala," usmála jsem se rychle.

"Tak to se moc těším, až mi je doma ukážeš," usmál se.

"Ne, ne, nechtěl jsi jít s námi, tak je uvidíš až v pátek na mně," usmála jsem se škodolibě. Louis jenom převrátil očima a zamával mi.

"Běž domu, přijdu, jakmile skončíme," ujistil mě a odběhl k ostatním.

"Budu se těšit," poslala jsem mu vzdušnou pusinku a vydala se k jejich domu.

"Jay, nevypadáš moc dobře, radši se posaď," poradila jsem ji, když její tvář zvláštně zbledla a ona zalapala po dechu. Levou rukou si opřela o skříňkou se skleničkami a pravou si položila na břicho. Zavřela oči a čelo si položila na svou levou ruku. Podala jsem ji ruku a pomohla ji se posadit.

"Maminko, jsi v pořádku?," zeptala se starostlivě Phoebe a klekla si ji u kolen. Jay se na ni slabě usmála a němě přikývla, že je.

"Phoebe, nechte maminku chvilku odpočinout a běžte si hrát, ano?," popostrčila jsem ji ke dveřím od kuchyně, "maminka si jenom odpočine a zase ji bude dobře." Smutně se mi podívala do očí a za sebou zavřela dveře. Podala jsem Jay skleničku plnou vody a klekla si ji k nohám, kde před chviličkou klečela Phoebe.