Saving Angel (fan fiction with Louis Tomlinson)

- část 20.

STELLA:

"Louisi!," zvolalo malé, blonďaté děvčátko z verandy a utíkalo po schodech do Louisovi náruče. Louis se k němu sehnul a pevně si ji k sobě přivinul.

"Louisi, tak moc jsem ráda, že už jsi konečně přijel," smála se a držela Louise pevně kolem kruku. Na sobě měla světle růžové šatečky s červenými a žlutými květinkami a na svých maličkých nožičkách neměla nic. Louis si ji zvedl a natočil ji ke mně.

"Phoebe, tohle je Stella, moje...ehm...kamarádka," představil mě Louis a mrkl na mě. Pochopila jsem to hned, že Louis to na své sestřičky nechce vybalit hned, protože podle všeho, měly Eleanor rády.

"Ahoj Phoebe," usmála jsem se na čiperné, blonďaté děvčátko, které si mě s úsměvem prohlíželo.

"Ahoj," pozdravila mě i ona a svou malou hlavičku si opřela o Louisovo rameno.

"Phoebe, říkala jsem ti, že nebudeš po venku běhat bosá, protože...," hněvala se ve dveřích paní, podle všeho Louisova máma, která byla už nějaký ten pátek těhotná. Jakmile ovšem statřila svou dcerku v Louisově objetí, zapomněla na svou zlost a co jí břicho dovolilo, se rozeběhla k Louisovi. Louis postavil Phoebe na zem a běžel ji naproti. V půlce se objali a Louisova máma si Louise pevně přitáhla k tělu.

"Mami, hlavně na sebe dávej pozor," pokáral ji s úsměvem a pohladil ji po vlasech.

"Louisi, nemůžu uvěřit, že jsi přijel. Takovou dobu jsem tě neviděla, moc jsi mi chyběl," objímala ho a po tváři se ji zkutálela slzička štěstí.

"Mami, moc rád bych ti někoho představil," vymotal se z jejího sevření a rychlými kroky přiběhl ke mně. Jeho máma se za ním koukala, když mě vzal za ruku a tahal k ní.

"Mami, to je Stella," představil mě a sledoval reakci v obličeji své mamky.

"Ahoj, jsem Jay," usmála se a natáhla ke mně přátelsky pravici. Podala jsem Louisovi krabici s dortem, utřela se spocenou ruku o džíny a její ruku stiskla.

"Ráda Vás poznávám," ujistila jsem ji. Jay se na mě slabě usmála a podívala se na Louise.

"Prosím, hlavně mi nevykej, připadám si pak stará," zasmála se.

"Mami, ty nevíš, kdo to je, že ne?," zasmál se Louis po mém boku.

"Ne, nevím, jsem si jistá, že se vidíme poprvé," usmála se přátelsky a pohledem sjela po mých džínách a tyrkysovém tričku.

"Já vím, že jo. V médiích jí nazývají 'Záchrana v poslední sekundě', ale já o ni celou dobu mluvil jako o anděli. O Mém andělovi," pomáhal ji a Jay se při jeho slovech rozzářily oči. Prudce mě objala a pevně se přitáhla ke mně. V úrovni jejího velkého břicha jsem se slabě odtáhla, abych neublížila tomu maličkýmu. Ruce mi splývaly podél těla, zato ty její mě obmotaly kolem pasu. Slabě, ale překvapeně, jsem se usmála na Louise, který měl v náruči Phoebe. Věnoval mi pohled a široký úsměv.

"Ani nemáš představu, jak ráda tě poznávám. Tolikrát mě napadlo, jestli ti budu moc poděkovat za to, že jsi mi zachránila synka," usmála se a odtáhla se ode mě.

"Taky tě moc ráda poznávám, Louis o tobě moc hezky mluví," usmála jsem se a podívala se Louisovi do očí. Přes pusu mi moc nešlo "taky tě moc ráda poznávám", přece jenom ji znám chviličku.

"Tak pojďte dál, nebudeme přece stát tady venku," zasmála se a otočila se ke dveřím. Popadla Phoebe za ruku a tahala ji do předsíně.

"Mami, vždyť jsi nám slíbila, že půjdeme do cukrárny," tahala ji Phoebe za ruku opačným směrem.