Saving Angel (fan fiction with Louis Tomlinson)

- část 28.

LOUIS:

"To mluvíš na mě?," otočila se ke mně zmateně hnědovláska v zelených, plesových šatech. Hlas té dívky mi byl naprosto neznámý, cizí.

"Promiň, s někým jsem si tě spletl...ehm...Stella už přišla?," uhnul jsem pohledem před zrakem nejenom jejím, ale i dalších dvaceti dívek. Ups!

"Ty jsi...ty jsi...," koktala překvapeně a prstem ukazovala na mě. Já nebyl schopný slova. Věděl jsem, že přijdu o tajemství, ale že takhle blbě kvůli sobě? Sakra, sakra, sakra.

"Prosím, vyfoť se se mnou, podepiš se mi," žadonily, kolem mě shluknuté, Stelliny spolužačky a někdo mi do tváře svítil foťáky. Úplně jako novináři, vzdychl jsem si.

"Dneska tu nejsem jako člen One Direction, dnes jsem tu jenom pro...," vysvětloval jsem, ale rázem jsem se zarazil, když jsem na dřevěných schodech do tělocvičny spatřil Stellu. Na rtech se mi okamžitě roztáhl úsměv, když mi pohled věnovala na zpět. Tohle musela být ona...nikdo jiný mi nedokázal rozjasnit chvíli pouze svou existencí. Jenom ona. Kráčela po schodech a já přestal vnímat dívky kolem mě, jak ke mně natahují ruce. Před svýma očima jsem viděl jenom JI. Její překrásné, hnědé vlasy měla vyčesané do drdolu, který ji držela lesklá černá čelenka. Tvář měla nalíčenou o něco víc než normálně, hlavně rty ji až svítily rudou rtěnkou. A ty šaty... Měly sice hluboký dekolt, do kterého ji spadala šňůrka černých korálků, a rafinovaná délka, která se od zadu zkracovala. Takže vzadu až na zem, ale zepředu jenom těsně nad kolena. Ohnivě červená látka doslova rozjasnila celou tělocvičnu a její nádherný úsměv mi po těle rozlil příjemné teplo. Donutil jsem se vyjít vstříc. Skrz hlouček svých obdivovatelek, světelné kroužky i skrz tmu. Jakoby mě hypnotizovala.

"Ahoj," usmála se mému výrazu poté, co ke mně konečně došla. I s botami na vysokých podpadcích měla jistou, lehkou chůzi.

"Ahoj," zopakoval jsem po ní a políbil ji na perfektně namalovanou pusu, "jak to, že jsi přišla ještě později než já?"

"Liam mi volal, že to asi přesně nestihneš, že se nemám zlobit, a proto jsem přišla ještě chviličku po tobě," usmála se a opětovala mi stisk dlaní.

"Copak Liam," usmál jsem se a přitáhl si ji k sobě na hruď.

"Louis, teď jsme přišli," špitla rychle, když ji má dlaň přejela po zádech a bocích.

"Sice ti ty šaty moc sluší, ale teď bych je nejradši viděl na zemi u postele," vzdychl jsem ji do ucha a Stella se jenom slabě usmála. Dav nás naprosto pohltil a my stáli v jeho středu. Proč?

"No tak," pokárala mě tiše. Pevně sevřela svou dlaní tu mou a nechala se dovést ke stlu s pitím. Okamžitě a automaticky jsem sáhl po dvouch skleničkách limonády.

"Chceš zůstat střízlivý?," uškrnula se Stella a svou limonádu vyměnila za červenýé víno.

"Nechci, aby jsi mě opět tahala domu," usmál jsem se a políbil ji na její překrásné rty.

"Tím chceš říct, že tentokrát vezmeš ty mě?," usmála se a volnou rukou si hrála s černými korálky, které se ji na krku leskly a padaly ji až do hlubokého výstřihu.

"Možná," usmál jsem se. Z reproduktorů za námi začaly vycházet první doby melodie z písničky 'Look After You'. Z naší písničky, dá-li se to takto nazvat.

"Zatancuješ si se mnou?," nabídl jsem ji ruku a z její ruky vzal skleničku s vínem.

"A umíš to?," zasmála se, ale ruku si položila na tu mou.